Otevření ruského pavilonu na výtvarném bienále provázejí protesty

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.

Rusko se v roce 2022 nezúčastnilo Bienále umění, protože kvůli začátku války na Ukrajině podali demisi kurátor a umělci. V roce 2024 pak Moskva poskytla svůj pavilon Bolívii.

Letos se Rusko účastní s vlastní národní expozicí. Vystavuje projekt The Tree is Rooted in the Sky (Kořeny stromu jsou v nebi), má symbolizovat návrat ke kořenům a přírodě. Podle médií na projektu spolupracovali umělci, kteří mají blízko k ruské vládě. Expozici řídí, podobně jako u dalších zemí, komisařka jmenovaná ministerstvem kultury.

Vedle expozice je také bar, kde se kromě nealkoholických nápojů podává i prosecco či vodka, která ovšem pochází z Itálie, popisují agentury. Uvádějí, že dopoledne, ještě před oficiálním zahájením bienále, bylo v pavilonu mnoho lidí.

Podle agentury Adnkronos se u pavilonu uskutečnila demonstrace, kterou svolala skupina Pussy Riot. Na místě bylo několik stovek lidí a členů skupin odmítajících Putinovou vládu. Zapálili tam dýmovnice s kouřem v ukrajinských barvách.

Nepřijatelný nátlak, říká ruský velvyslanec

Ruskou národní účast kritizovaly dvě desítky evropských zemí a také Evropská komise. Ta prohlásila, že by mohla odebrat unijní fondy, které bienále dostává. Jedná se o finance, které ale čerpá filmový festival, který má spolu s Bienále umění stejného pořadatele. Ruský velvyslanec Paramonov, který ve středu přijel do Benátek, prohlásil, že vedení bienále čelí ze strany Evropské unie „nepřijatelnému, humpoláckému diktátu a nátlaku“.

Ruské velvyslanectví potvrdilo také informaci z předchozích dnů, že ruský pavilon bude přístupný jen během zahájení, které končí v pátek. Během zahájení je bienále otevřené jen pro pozvané hosty a akreditované návštěvníky. Od 9. května do 22. listopadu, kdy tam mohou i neakreditovaní návštěvníci, bude pavilon zavřený a instalace viditelná zvnějšku. Podle ruského velvyslanectví je to důsledkem unijních sankcí.

Vedení bienále na kritiku ohledně ruské účasti odpovídalo, že přehlídka chce být otevřeným prostorem pro dialog. Poukazovali také, že země, které mají svůj národní pavilon v Giardini, což je i případ Ruska, nepotřebují povolení pro konání expozice.

Kritizovaná je také kvůli tažení v Pásmu Gazy izraelská účast. Írán naopak odřekl svou účast na poslední chvíli.

Policie u vstupu na benátské bienále (snímek z 5. května 2026)
Zdroj: ČTK/AP/Luca Bruno

Česko zastupuje Krtkovo ticho

Na bienále je zhruba stovka národních expozic včetně té česko-slovenské. V ní se obě země letos prezentují společným projektem The Silence od the Mole (Krtkovo ticho nebo Mlčení krtka).

Ústřední postavou je Pan M., vyčerpaný herec v podání herečky Daniely Voráčkové. Po desetiletí ztvárňoval postavu Krtka, nyní má reprezentovat Česko a Slovensko jako diplomaticky přijatelná, politicky neutrální figura, maskot kulturní diplomacie. Ztělesňuje výčitku, ticho, zmatení.

Z expozice The Silence of the Mole v Českém a Slovenském pavilonu na bienále v Benátkách (2026)
Zdroj: Národní galerie Praha/Jakub Jansa

Film lidé uvidí v krtčím brlohu, což je pavilon v pavilonu s úzkým vstupem. Kolem budou nefunkční krtkovy nástroje. Inspirací pro umělce bylo více, ne pouze krteček Zdeňka Millera. Kurátorem projektu je Peter Sit, komisařem výstavy Michal Novotný.

Umělecky za projektem stojí dvojice Selmeci Kocka Jusko (Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko), která se podílela na sochařské části, a umělec Jakub Jansa, který natočil film.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...