Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
„Zločiny nacionálního socialismu byly nejhorším zločinem v dějinách,“ řekl v projevu mluvčí SdL Bernd Posselt. Mluvil ve prospěch sjednocené Evropy, odsoudil nacionalismus, zdůraznil, že člověk se musí poučit z minulosti. Na místo dorazili i protestující, kteří na Posselta pískali. Ten uvedl, že je to jejich právo, za komunismu by nesouhlas takto projevit nemohli. „Toto je demokratická Evropa, za kterou stojíme. Svoboda je i pro ty, kteří myslí jinak,“ dodal Posselt.
Piety se zúčastnily Eva Paddocková a Milena Grenfell-Bainesová. Patří k dětem, které před hrůzami holocaustu zachránil Nicholas Winton. Zajistil jejich transport vlakem z Československa do Británie, našel jim dočasné rodiny. Obě ženy novinářům řekly, že svou účastí chtěly festival Meeting Brno podpořit, a to včetně pozvání sudetských Němců, hovořily o důležitosti dialogu a setkávání. „Je důležité, aby lidé zkusili být spolu, aby mladí lidé byli zadobře se svými sousedy. Toto je dobrá příležitost,“ myslí si Paddocková. Jeden z protestujících ale označil Wintonovy děti za kolaboranty.
Piety se zúčastnil i Wintonův syn Nick, jenž varoval před rozdmýcháváním nenávisti. „Udivuje mě, že lidé stále rozdmýchávají plameny hněvu a nesouhlasu. Určitě musí existovat lepší cesta,“ řekl. Myšlenka smíření by podle něj měla otcovu podporu, naopak by jej zklamalo, kdyby viděl, že někdo akci využívá k vyvolávání hněvu. „Odpuštění není dar pro ty, kteří se chovali špatně. Je to dar pro nás samotné, abychom mohli jít dál s lepším srdcem,“ míní Winton. Spolu s Paddockovou a Grenfell-Bainesovou se zúčastní i některých dalších programových bodů Meetingu Brno, o víkendu se vydají také na výstaviště, kde se koná hlavní část sudetoněmeckého sjezdu.
O zkušenosti z minulosti mluvil ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus. „Nemůžeme dopustit, aby se něco podobného opakovalo. A k tomu potřebujeme spojence ve sjednocené Evropě,“ zdůraznil a dodal, že budoucnost je hlavně ve spojení a smíření.
Účastníky piety včetně sudetských Němců a protestující původně oddělovaly koleje, nakonec se ale obě skupiny prolnuly. Protestující měli české vlajky a transparenty s německými nápisy jako „Proti landsmanšaftu“ nebo „Ruce pryč od Benešových dekretů“. Přišli také muž a žena oblečení do pruhovaných vězeňských oděvů. Na závěr zpívali českou hymnu, jejich menší skupina se pak shromáždila s vlajkami u bývalé pošty. Konflikty mezi oběma tábory ale zůstávaly v rovině slov, pískání či pokřikování protestujících. Na místě pracoval také policejní antikonfliktní tým.
Meeting Brno potrvá jedenáct dní a nabídne více než čtyřicet akcí. Dlouhodobě se věnuje otevírání tabuizovaných historických témat, podpoře menšin a kultivaci česko-německých a česko-rakouských vztahů. „Meeting Brno dává dlouhodobě přednost osobní zkušenosti, naslouchání a lidskosti před ideologickými nálepkami. Skutečnost, že se na jednom místě dokážou potkat lidé, jejichž rodiny historie postavila proti sobě, je pro nás důkazem, že smíření a otevřený dialog mají v moderní, sebevědomé společnosti nezastupitelné místo,“ sdělila výkonná ředitelka festivalu Veronika Smyslová.
Program bude pokračovat v pátek a během víkendu
Sudetští Němci mají ve druhém největším českém městě program až do pondělka. V pátek je na programu například setkání u dlouhého stolu na Moravském náměstí, v sobotu vyjde z Pohořelic do Brna Pouť smíření, která připomíná divoký odsun Němců. Na poslední kilometr pouti z Vídeňské na Mendlovo náměstí se připojí také stovky lidí, kteří nepůjdou celou trasu. Chtějí tím vyjádřit podporu organizátorům.
Účast na Pouti smíření ohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i další opoziční politici. Vystrčil uvedl, že chce podpořit nejen činnost organizátorů festivalu, ale i kroky vedoucí ke smíření a dialogu v duchu česko-německé deklarace.
Program Sudetoněmeckých dnů na brněnském výstavišti začne v sobotu, hlavní vystoupení budou v neděli, kdy promluví například bavorský premiér Markus Söder. V programu sjezdu stojí, že po přivítání hostů a „českých pozdravech“ pronese projev Posselt a následně právě Söder. „V pozdních odpoledních hodinách se pan premiér na pozvání prezidenta Petra Pavla zúčastní oficiálního setkání s prezidentem v jeho sídle na Pražském hradě,“ dodal mluvčí bavorské vlády.
Do Brna se chystá i spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt, který v sobotu pronese projev na pietním aktu u památníku odsunu sudetských Němců v Pohořelicích. Podle mluvčího německého ministerstva vnitra se Dobrindt následně v 10:30 zúčastní slavnostního otevření haly na brněnském výstavišti, kde se bude sjezd konat. Prohlédne si jednotlivé stánky, které nabízejí informace o historii i současnosti sudetských Němců a jejich spolků, ale i tradiční jídlo a pití. V neděli podle mluvčího Dobrindt nemá v Brně program. Výstaviště je pro návštěvníky přístupné po registraci na webu. V pondělí program sjezdu SdL uzavře pieta za oběti nacismu v Kounicových kolejích, kde nacisté popravovali české vlastence.
Městská část Brno-střed registruje několik ohlášených protestů proti sjezdu SdL i v pátek, v sobotu a v neděli. Jihomoravští policisté v souvislosti se sjezdem evidují také několik případů výhrůžek organizátorům, vyhodnotili je jako přestupky. Na veřejný pořádek dohlédnou během sjezdu desítky policistů. Půjde o pořádkové, cizinecké, dopravní policisty i kriminalisty.
Se sjezdem SdL souvisela i akce čtyř moravských aktivistů, kteří ve středu odpoledne natřeli červenou barvou ruce sochy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše před právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně. Na sochu také pověsili ceduli s nápisem „Český nácek, škůdce Moravy“. V Chebu na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad zase někdo v noci na středu nastříkal na výlohy Svazu Němců – region Chebsko a Komunitního osvětového společenství sprejem hákové kříže.
Opoziční i koaliční politici oba činy odsuzují. Ti vládní ale kritizují i konání sjezdu. „Když už má ta akce proběhnout, což považuji za velice nešťastné – a jak se ukazuje – za nevhodné, vyzývám všechny, aby to bylo v klidu,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha emoce rozdmýchávají odpůrci. „A myslím si, že třešničkou na dortu bylo to, že se téma vzalo do sněmovny,“ dodal.
Poslanecká sněmovna vyzvala hlasy koalice k ustoupení od sjezdu
Poslanecká sněmovna se proti setkání SdL na českém území vyjádřila minulý týden hlasy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zároveň vyzvala organizátory akce k tomu, aby od jejího pořádání ustoupili. O sjezdu sudetských Němců hlasovala z podnětu SPD. Ministr pro sport a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný ve sněmovně řekl, že sjezd pokládá za politickou provokaci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé akce otvírá staré rány a její pořádání v Česku není příliš šťastné. Poslanec za SPD Jindřich Rajchl (PRO) zase obhajoval násilný poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva z území někdejšího Československa, který byl podle něj v historickém kontextu pochopitelný.
Ze sněmovního jednání o sjezdu sudetských Němců v Česku se omluvilo 117 poslanců. Omluvenku poslala většina členů vlády včetně premiéra Babiše, a to z pracovních důvodů. Schůze se na protest nezúčastnil žádný z opozičních zákonodárců, pokládali ji za ostudnou. Návrh usnesení přijala dvousetčlenná dolní komora hlasy 73 ze 77 přítomných poslanců koalice. Proti nebyl nikdo. Čtveřice zákonodárců vládního tábora se hlasování zdržela, a to David Kasal, David Pražák, Roman Kubíček (všichni ANO) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Posselt hlasování označil za frašku a karikaturu parlamentarismu.
Pořadatelé ovšem zrušení programu odmítli. „Sněmovna si to nepřeje, nicméně my jsme svobodná země, jsme občanská společnost ve sjednocené Evropě a dovolili jsme si jako český spolek pozvat německý spolek ke společným gestům piety, smíření, osvěty a také radosti z nového přátelství,“ řekl spoluzakladatel festivalu Meeting Brno David Macek.
Prezident Pavel poskytl Meetingu Brno svou záštitu. Ta se podle prezidentské kanceláře vztahuje na festival jako celek. „Jde o podporu prostředí, v němž je možné o historii mluvit otevřeně a beze strachu, nikoli o vyjádření souhlasu se všemi jejími interpretacemi,“ doplnila kancelář. Pokud jde o česko-německé vztahy, prezident plně souzní s hodnotami Česko-německé deklarace z roku 1997, která zdůrazňuje smíření a orientaci na budoucí spolupráci, dodal Hrad.
Meeting Brno se profiluje jako festival otevřeného dialogu a porozumění, vytváří prostor pro sdílení příběhů, hledání společných cest a překonávání hranic. Dialog se podle organizátorů musí týkat i česko-německých vztahů a událostí nejen za války, ale také bezprostředně po ní.
Řada historiků i dalších odborníků uvedla, že obavy z revize poválečného uspořádání nebo prolamování takzvaných Benešových dekretů nejsou důvodné. Konání sjezdu podpořila i Česká biskupská konference. Rakouský historik Niklas Perzi v komentáři ve čtvrtečním vydání listu Die Presse napsal, že se před sjezdem rozdmýchává nová nenávist a ožívají duchové minulosti. Svůj komentář končí tím, že je hlavně potřeba pokračovat v budování důvěry. „Co není potřeba, je nezodpovědné podněcování nové nenávisti,“ dodal.
Příprav na Sudetoněmecký sjezd si všímají i některá německá média. Mnichovský deník Süddeutsche Zeitung ve čtvrtek v komentáři kritizoval předsedu Poslanecké sněmovny a lídra SPD Tomia Okamuru a šéfa diplomacie Petra Macinku (Motoristé) za jejich odmítavý postoj a píše, že pokud by se prosadil jejich pohled, znamenalo by to místo smíření hrozbu nových sporů.
Podle průzkumu je proti sjezdu více než polovina lidí
Průzkum agentury Median pro Radiožurnál, který ve čtvrtek zveřejnil web iROZHLAS.cz, ovšem ukazuje, že více než polovina lidí nepovažuje za správné, aby se v Brně sjezd SdL konal. Postoje se nicméně liší napříč věkem. Proti jsou především starší lidé, naopak mezi mladými do 24 let se sjezdem souhlasí 68 procent dotázaných.
„Negativní postoj nejčastěji zastávají starší respondenti ve věku 75 let a více, z nichž 69 procent sjezd nepovažuje za správný,“ doplnil analytik Medianu Vojtěch Dufek. Celkově pořádání sjezdu v Brně podle průzkumu nepovažuje za správné 57 procent Čechů, naopak 43 procent lidí s ním souhlasí.
Necelé dvě pětiny lidí se domnívají, že konání sjezdu nijak neovlivní česko-německé vztahy. Necelá pětina si myslí, že to bude mít negativní vliv, podle osmnácti procent dotázaných bude vliv naopak pozitivní. Čtvrtina odpověděla, že neví. Postoje se liší podle politických preferencí. Zatímco zhruba třetina voličů koalice SPOLU vidí ve sjezdu pozitivní dopady, negativních dopadů se obává 46 procent voličů SPD. Průzkum se uskutečnil mezi 14. a 18. květnem a zúčastnilo se ho 1023 dospělých.
Svaz vyhnanců hovoří o signálu porozumění
Sjezd naopak podporuje Svaz vyhnanců (BdV). „Pro Svaz vyhnanců je Sudetoněmecký sněm 2026 silným signálem porozumění, společného evropského historického povědomí a živého demokratického soužití,“ uvedl svaz v tiskové zprávě. Konání sněmu v moravské metropoli je podle něj výsledkem řady let práce na porozumění mezi Čechy a Němci.
„Most porozumění vede do Brna,“ dodal předseda svazu Stephan Mayer, který je zároveň poslancem Spolkového sněmu a předsedou Německo-české parlamentní skupiny. „To, že se Sudetoněmecký sjezd může konat právě osmdesát let po hlavním roce vyhnání poprvé v Česku, je povzbudivým signálem pro Evropu míru a partnerství,“ dodal.
Podle Mayera je běžné, že se na „politických okrajích“ ozývají hlasy, které cestu smíření a spolupráce zpochybňují. „O to důležitější je, že se prezident Pavel a předseda Senátu Vystrčil bezprostředně před Sudetoněmeckým sněmem tak jasně a symbolicky postavili za myšlenku smíření a převzali záštitu nad festivalem Meeting Brno,“ míní. Mayer také odsoudil pokusy o zneužívání minulosti v politickém boji a pokusy hloubit nové příkopy mezi národy. Sjezd sudetských Němců je podle něj „podanou rukou, která byla přijata“.
Svaz vyhnanců je spolek, který zastřešuje práci německých vyhnaneckých sdružení. SdL je jedním z nich, další sdružují například Němce vysídlené z nynějšího západního Polska, Maďarska či Balkánu. Svaz vznikl v roce 1957, v 60. letech mu předsedal například výrazný sociálnědemokratický politik z Československa Wenzel Jaksch. V letech 1998 až 2014 byla předsedkyní Erika Steinbachová, která často vstupovala do debaty o poválečném osudu etnických Němců odsunutých z Československa a Polska.
Mayer byl předsedou BdV zvolen loni na podzim. Narodil se v Bavorsku, má ale sudetoněmecké předky. Je členem bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), stejně jako spolkový ministr vnitra Dobrindt a bavorský premiér Söder.
Konání sjezdu v Brně podporují všechny strany zastoupené v bavorském zemském sněmu, vyplývá ze čtyř poslaneckých návrhů rezolucí, které předložila pětice stran a o kterých ve čtvrtek hlasoval sněm v Mnichově. Rezoluce předložená vládními stranami CSU a Svobodní voliči (FW) označovala sjezd za historickou událost, text sociální demokracie (SPD) se hlásil k historické vině Německa a ke smíření. Rezoluce navržená stranou Alternativa pro Německo (AfD) vyzývala ke zrušení Benešových dekretů.
Poslanci nakonec schválili tři rezoluce, které podporují konání sjezdu, smíření s Čechy a další prohlubování bavorsko-české spolupráce. Odmítli naopak rezoluci navrženou AfD. Člen AfD Daniel Halemba v debatě označil takzvané Benešovy dekrety za „zločinné“.
Nejvyšší ocenění sudetských Němců letos obdrží dramatik Uhde
Hlavním dnem sjezdu bude neděle, kdy by si měl v dopoledních hodinách spisovatel a disident Milan Uhde převzít nejvyšší vyznamenání sudetských Němců, kterým je Evropská cena Karla IV. Informace, že právě Uhde letos ocenění získá, vyplývá z aktualizovaného seznamu držitelů ceny zveřejněného na webu SdL.
Cenou pojmenovanou po českém a německém králi a římském císaři Karlu IV. oceňují sudetští Němci osobnosti, které se „zvláštním způsobem zasloužily o porozumění mezi národy a evropskou jednotu“. V loňském roce ji dostal bavorský premiér Söder, před ním například i bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi českými nositeli ocenění jsou mimo jiné bývalý europoslanec Libor Rouček či někdejší ministr kultury Daniel Herman. Jako první ji dostal v roce 1958 někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala.
Uhde byl jedním z iniciátorů pozvání sudetských Němců do Brna, loni vystoupil v bavorském Řeznu (Regensburg) na tiskové konferenci, na níž zástupci Meeting Brno pozvání zveřejnili. Letos v dubnu Uhde konání sjezdu podpořil na zasedání brněnského městského zastupitelstva, přestože sám zažil nacistickou okupaci a část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Odpůrci akce ho kvůli tomu označili za vlastizrádce.
Devětaosmdesátiletý brněnský rodák Uhde je spisovatel, dramatik a básník. Za komunistického režimu byl významným představitelem disentu, podepsal mimo jiné Chartu 77. V letech 1990 až 1992 působil jako ministr kultury české vlády. Od roku 1993 do roku 1996 byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny.
Sjezd pořádá krajanské sdružení SdL, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Většina sudetských Němců po válce našla útočiště v Bavorsku.
Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že SdL pod Posseltovým vedením ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.
