Reforma penzí je před závěrečným schvalováním

Vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla ve druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.

Sněmovní sociální výbor doporučil už dřív schválení reformy penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných až dvou měsíců podle průměrného věku dožití.

Skupina koaličních poslanců kolem Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) chce tento pozměňovací návrh doplnit úpravou, podle které by lidé odcházeli do penze nejpozději v 67 letech. Opoziční ANO a SPD jsou proti, jejich návrhy míří k ponechání současné hranice maximálně 65 let.

Obě opoziční hnutí chtějí z novely vyškrtnout také pasáž, podle níž by se měl mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Toto opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, mají podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků penzijního systému.

Skupina koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) navrhla upravit výchovné. Podle reformy by se mělo dál vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by jej nahradilo započítání fiktivního výdělku. Poslanci chtějí vložit do novely pravidlo, podle nějž by výchovné činilo i v takovém případě nejméně pět set korun na dítě.

Předsedové vládních frakcí TOP 09 a ODS Jan Jakob a Marek Benda navrhli výrazné omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze předčasně bez jejího krácení. Zatímco původní vládní návrh by se týkal podle odhadů kolem 120 tisíc lidí, úprava by tento počet snížila podle předkladatelů na nejvýše 15 tisíc osob.

Nahrávám video

Tři desítky pozměňovacích návrhů

Celkem se k důchodové reformě sešly tři desítky pozměňovacích návrhů. Poslanci ANO chtějí například vrátit do zákona původní pravidla pro běžné valorizace penzí se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a přidat penzistům od ledna 500 korun nad pravidelnou valorizaci.

Pozměňovací návrhy SPD míří například k ponechání nynějších podmínek takzvaných odložených důchodů, když vláda navrhuje jejich zmírnění. Jiné úpravy tohoto hnutí se týkají obnovy valorizace zásluhové části předčasných důchodů a jejího nižšího či žádného krácení v případě, že lidé odpracovali aspoň 40 či 45 let.

Nyní už opoziční Piráti chtějí vložit do důchodové reformy valorizaci rodičovského příspěvku podle stejných pravidel, jaká platí pro penze. Individuální návrh Vojtěcha Munzara (ODS) upravuje doplňkové penzijní spoření. Jde například o některé parametry investování v účastnických fondech a o podmínky nakládání s penězi účastníků spolu s blížícím se důchodovým věkem.

Projednávání trvalo tři dny

Nynější kolo projednávání penzijní novely trvalo tři dny a zabralo zhruba 26 hodin čistého času, z toho asi 20,5 hodiny o předloze. Více než pět hodin vyplnilo ve středu jednání o návrhu programu mimořádné schůze, kterou nechal svolat vládní tábor.

Poslanci ANO a SPD v převážně obstrukčních projevech během rozpravy opakovali, že vládní návrh není reformou, ale pouze parametrickými změnami důchodového systému, které poškodí jak současné, tak budoucí penzisty. Podle předsedy SPD Tomia Okamury je to „prachsprostá zlodějna“ a současná vláda by měla skončit.

Opoziční poslanci s poukazem na chystané úpravy koaličních poslanců zpochybňovali, že vládní předloha vychází z kvalifikovaných odhadů vývoje populace a důchodového systému. Podle nich nerespektuje věk dožití ve zdraví ani schopnosti lidí v předdůchodovém věku pracovat.

Okamura ve svém vystoupení uvedl, že SPD návrh na vrácení novely výboru předložilo, stejně jako návrh na zamítnutí, o kterém ale bude sněmovna rozhodovat až v závěrečném kole schvalování.

Ukončení obecné rozpravy

Sněmovna před polednem nejtěsnější většinou 76 ze 150 přítomných poslanců také ukončila obecnou debatu, jak to žádala koalice. Šéf poslanců ODS Marek Benda zdůvodnil stanovení pevné hodiny pro hlasování o návrhu na 11:45 poukazem na to, že sněmovna jedná o důchodech už třetí den. I někteří opoziční poslanci už podle Bendy poukazovali na to, že bylo řečeno všechno. Je třeba, aby zazněly názory opozice, ale také je třeba, aby většina byla schopná rozhodovat, dodal Benda.

Takový postup kritizovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní sněmovna nepostupovala správně a odkázala na stanovisko legislativního odboru dolní parlamentní komory, které si vyžádala. Podle něj by obecná rozprava neměla být ukončována předtím, než vystoupí všichni přihlášení poslanci, aby mohli zdůvodnit navrhované úpravy, přiblížila Schillerová. Koalici obvinila z rekordního ohýbání jednacího řádu.

V úvodu jednacího dne se s poslanci rozloučil na plénu ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Řekl, že doufá v to, že jeho sněmovní vystoupení byla pro rozhodování zákonodárců přínosná. Šalomoun skončí ve funkci za týden kvůli odchodu Pirátů z vládní koalice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 57 mminutami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 2 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 2 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 3 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 6 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.