Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.

Vědci ve 214 experimentech na reálných polích analyzovali sedm různých nejčastějších způsobů pěstování rýže. Výsledky publikovali v odborném časopise Science Advances.

Ukázalo se, že modelové odhady poklesu výnosů v důsledku globálního oteplení o pouhý stupeň Celsia byly zhruba poloviční oproti hodnotám naměřeným v reálných experimentech. To znamená, že propad nebyl 3,8 procenta, ale 8,1 procenta. Podle autorů z německého Postupimského institutu to představuje závažný problém.

Rýže je totiž základní potravinou pro více než polovinu světové populace, zejména v Asii je mnohem důležitější než obilniny. Ale odhady, jak změna klimatu ovlivní její produkci, se značně liší. Jedním z důvodů je, tvrdí autoři nového výzkumu, že většina vědeckých hodnocení jasně nerozlišuje mezi pozvolnějšími účinky vyšších průměrných teplot a akutními škodami způsobenými extrémními teplotami. A právě vlny veder mají zásadní dopad.

Kde se stala chyba

Výsledky nové studie ukazují, že extrémní teplo – pro tuto studii chápané jako teploty nad třicet stupňů – je dominantním faktorem způsobujícím ztráty výnosů rýže v důsledku oteplování. Na více než sedmdesáti procentech pozorovaných lokalit přitom představovalo vystavení vysokým teplotám více než polovinu absolutní změny výnosu.

„Rozpor mezi pozorováními a modely zřejmě vyplývá hlavně z toho, že mnoho současných modelů plodin zatím nedokáže dobře zohlednit tepelné poškození v reprodukčních fázích rýže. Pozorování v rámci této studie ukazují, že právě v této době, kdy se vyvíjejí laty a zrna, je rýže obzvláště citlivá na extrémní teplo,“ uvedla hlavní autorka studie Yiwei Jianová z Helmholtzova centra pro environmentální výzkum.

Autoři zdůrazňují, že jejich odhady se zaměřily pouze a izolovaně jen na vlivy teploty a nezahrnují všechny proměnné, takže by se neměly vykládat jako úplná předpověď budoucí produkce rýže. Ve hře je totiž více faktorů, některé mohou mít vliv pozitivní, jiné negativní.

„Jedná se o opravdu významný posun v modelech, který zdůrazňuje roli teplotních extrémů, nikoli pouze průměrných teplot v předpokládaných ztrátách. Intuitivně to dává smysl – když v létě sledujeme počasí, abychom věděli, jak se vypořádat s horkem, zajímá nás denní maximum, nikoli průměrná teplota,“ komentoval klimatolog Christoph Müller, další autor studie.

Studie navíc přehodnotila geografické rozložení ztrát úrody. Nejvýraznější změny se týkají jižní a jihovýchodní Asie, kde jsou rýžové plodiny vystaveny extrémním teplotám. V případě Pákistánu, Indie a Bangladéše se odhad ztráty výnosu zvyšuje z 2,1 na 6,6 procenta. V případě Thajska, Filipín a Myanmaru se zvyšuje z 3,7 na 7,7 procenta.

Autoři zdůrazňují, že v budoucím světě budou mít stále větší význam nejrůznější adaptační opatření, zejména ta, jež chrání rostliny v jejich reprodukční fázi. Patří mezi ně hlavně zavádění odrůd odolných vůči horku, úprava termínů výsadby, optimalizace zavlažovacích postupů a také zlepšení kvality půdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 19 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.