Starmer rezignuje na předsedu labouristů, premiérský úřad předá svému nástupci

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer v poslední době čelil výzvám k rezignaci, a to i z vlastní strany, která v posledních měsících utrpěla výrazné ztráty v komunálních i regionálních volbách napříč Spojeným královstvím. Zájem o post lídra labouristů a premiéra už oznámil bývalý starosta Manchesteru a nynější britský poslanec Andy Burnham.

Nový šéf strany by měl být známý do září, kdy se znovu sejde britský parlament. Velké Británii se tak otevírá cesta ke jmenování sedmého předsedy vlády za posledních deset let. Necelé dva roky poté, co Starmer v parlamentních volbách dosáhl drtivého vítězství a slíbil, že ukončí chaos v britské politice, nyní mimo jiné řekl, že je zřejmé, že si strana přeje jeho odchod.

„Otázka, kterou si nyní moje strana klade, zní, zda jsem tím nejvhodnějším kandidátem, který by nás měl vést do příštích parlamentních voleb. Slyšel jsem, jak na tuto otázku odpověděla moje parlamentní frakce, a tuto odpověď přijímám s pokorou,“ řekl Starmer chvějícím se hlasem v emotivním projevu, v němž poděkoval za podporu svým kolegům a vzdal hold i své manželce a dětem.

Proces nominací nástupce začne 9. července, řekl Starmer. Favoritem je přitom jeho hlavní vnitrostranický rival a bývalý starosta Manchesteru Burnham, který už oznámil, že bude o post šéfa labouristů a britského premiéra usilovat.

Burnham minulý týden zvítězil v doplňovacích volbách do parlamentu. Dokázal zvýšit zisky labouristů v oblasti o deset procent, zatímco ve většině dalších regionů země popularita strany v poslední době klesá na úkor Reform UK či zelených. Průzkumy ukazují, že 56letý Burnham je nyní nejoblíbenějším politikem Labouristické strany.

Jeden z nejméně oblíbených premiérů

Třiašedesátiletý Starmer je naopak dva roky po vítězství v celostátních volbách jedním z nejméně populárních britských premiérů od doby, kdy se začalo s průzkumy.

Stalo se tak poté, co politické zvraty, skandály a obvinění z nerozhodnosti zhatily realizaci změny, kterou kdysi slíbil. Starmerovu pozici také výrazně oslabilo jeho rozhodnutí jmenovat Petera Mandelsona velvyslancem ve Spojených státech navzdory jeho známým vazbám na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Asi čtvrtina labouristických zákonodárců pak Starmera vyzvala k rezignaci, když strana v květnu utrpěla tvrdou porážku v komunálních volbách a když kvůli jeho vedení odstoupili někteří vysoce postavení kolegové, včetně ministrů obrany a zdravotnictví. Podle britské agentury PA jeho odchod požadovalo více než sto labouristických poslanců.

Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting se hodlá o post lídra labouristů rovněž ucházet, uvedla stanice Sky News s odvoláním na informovaný zdroj.

Nový předseda by měl být známý do září

Každý kandidát na lídra si ovšem musí zajistit podporu nejméně pětiny poslanců strany. Labouristé mají v současnosti ve sněmovně 403 mandátů, takže pětinu představuje 81 poslanců včetně samotného vyzyvatele. Pokud se do vnitrostranického klání kvalifikuje více než jeden kandidát, rozhoduje o vítězi hlasování všech členů strany a přidružených organizací, jako jsou odborové svazy. Vítěz se následně stane předsedou vlády poté, co dosavadní premiér složí demisi do rukou panovníka.

Ačkoli o časovém harmonogramu výběru lídra oficiálně rozhoduje řídící orgán strany, Starmer uvedl, že nominace budou zahájeny 9. července a uzavřeny před parlamentními prázdninami, které jsou naplánovány na 16. července. Pokud by došlo k vnitrostranickému klání o post lídra, mělo by být završeno do zahájení nové parlamentní schůze, které je naplánováno na 1. září.

Starmer uvedl, že o svém rozhodnutí informoval krále Karla III., a slíbil, že bude podporovat svého nástupce.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na Starmerovo oznámení ocenila jeho úsilí o oživení vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií po brexitu a také jeho podporu Ruskem napadené Ukrajině.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
před 1 hhodinou

FBI zatkla Američanku za plánování útoku na newyorský parlament

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatkl ženu, která podle policistů plánovala bombový útok na budovu zákonodárného sboru státu New York. Pětatřicetiletá Jessica Bowieová podle vyšetřovatelů jednala ve jménu teroristické organizace Islámský stát, píší americká média.
před 2 hhodinami

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 10 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 11 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.