Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.

Žraloci tygří dorůstají délky několika metrů a patří k největším dravým žralokům na světě. Díky svým zvláštním chutím si vysloužili přezdívku „popelnice oceánu“. Mají silné čelisti a ostré pilovité zuby, které jim umožňují rozdrtit i krunýře mořských želv nebo schránky mlžů. V jejich žaludcích vědci našli například tuleně, rejnoky, mořské hady, části velryb, ptáky, psy, kozy, kočky či antilopy. Objevili v nich ale také obaly od brambůrků, cigarety, pneumatiky, registrační značky nebo části televizorů. V jednom případě údajně dokonce i kompletní brnění.

Podle mořského biologa Neila Hammerschlaga z organizace Marine Biodiversity Observation Network využívají žraloci tygří k získání potravy každou příležitost. Na rozdíl od většiny jiných druhů například neutíkají před hurikány do hlubších vod, ale naopak zůstávají poblíž pobřeží, kde po bouřích nacházejí velké množství uhynulých nebo zraněných živočichů.

Hyeny oceánů

Hammerschlag jejich chování zkoumal během hurikánu Matthew, který v roce 2016 zasáhl Bahamy. Vědci sledovali populaci žraloků tygřích pomocí akustických vysílačů. Očekávali, že predátoři před bouří odplavou do bezpečí – místo toho se jejich počet po přechodu hurikánu v oblasti dokonce zdvojnásobil.

„Bouře usmrtila mnoho želv, ryb, humrů, krabů i ptáků. Domníváme se, že žraloci tygří ji vnímali jako příležitost k hostině na mrtvých a umírajících zvířatech,“ přiblížil Hammerschlag.

Tito žraloci se podle vědců naučili využívat také pravidelně se opakující přírodní události. Každoročně například připlouvají k australskému ostrovu Raine Island v době rozmnožování mořských želv nebo k havajskému atolu French Frigate Shoals, kde se líhnou mláďata albatrosů. Za potravou přitom dokážou urazit i více než 7500 kilometrů ročně. Jeden sledovaný jedinec během tří let uplaval přes 44 tisíc kilometrů.

Predátor, který „ochutná“ i člověka

Žraloci tygří patří spolu se žralokem bílým a žralokem bělavým mezi tři druhy, které jsou nejčastěji spojovány s útoky na člověka. Odborníci ale upozorňují, že pro většinu lidí tato zvířata představují velmi malé riziko. Mnohem pravděpodobnější je dle BBC například smrt po zásahu bleskem nebo utonutí v mořském proudu.

Vědci zdůrazňují, že jako vrcholoví predátoři mají žraloci tygří pro fungování oceánů zásadní význam. Odstraňováním uhynulých živočichů omezují šíření nemocí a zároveň regulují početnost některých druhů, například želv mořských. Tím nepřímo chrání porosty mořských trav důležité pro řadu dalších organismů.

Podle výzkumnice Natashy Marosiové z Exeterské univerzity navíc jednotliví žraloci tygří vykazují rozdílné povahy a chování. Někteří jsou odvážní, jiní se naopak vyznačují plachostí. Předchozí výzkumy naznačují, že si vytvářejí i dlouhodobé sociální vazby s dalšími jedinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 5 hhodinami

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 6 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 7 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.