Zpráva o Austrálii popsala dramatické zhoršení životního prostředí

Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu.

Podle nové vládní zprávy je stav životního prostředí v Austrálii špatný a zhoršuje se. Tato zpráva se v zemi vydává každých pět let – původně měla vyjít už vloni, ale tehdy ji liberální vláda nezveřejnila. Nová ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková označila její výsledky za „šokující“ a popsala je je jako „příběh krize a úpadku“. 

Podle reportu Austrálie přišla o více druhů savců než jakýkoliv jiný kontinent na světě – je to už více než stovka druhů, mezi nimi například osm druhů klokanů. Jednou z hlavních příčin tohoto úpadku je ničení životního prostředí.

Téměř polovina země je totiž využívána k pastvě ovcí a dobytka, což má negativní dopad na biodiverzitu. Stát se potýká s masivním úbytkem lesů – od roku 1990 bylo vykáceno přibližně 6,1 milionu hektarů původního lesa. Tyto změny znamenají, že Austrálie zaznamenala třetí největší úbytek organického uhlíku v půdě, a to hned po Číně a Spojených státech.

Pětiletka hrůzy

K mnoha nejhorším změnám došlo v posledních pěti letech, kdy bylo za ohrožené prohlášeno 202 živočišných a rostlinných druhů. Za poslední dekádu pak do kategorie ohrožených propadlo 377 druhů.

Dalším problémem je, že se země potýká s invazí nepůvodních druhů, přičemž řada z nich se na kontinent dostala úmyslně. Nyní je zde více zavlečených cizokrajných druhů rostlin než původních druhů.

Zpráva upozorňuje, že příliš nefungují ani ochranná opatření; i druhy, které se snaží vláda a neziskové organizace ochraňovat a podporovat, vykazují jen malé zlepšení. V této zprávě přitom ještě nejsou zahrnuté dopady „černého léta“ 2019 až 2020, kdy při požárech buše podle odhadů zemřely asi tři miliardy zvířat.

Trpí i život ve vodě

Experti současně ve zprávě varují, že okyselování oceánů dosahuje kritického bodu a ohrožuje existenci mladých korálů. Stále častější a intenzivnější jsou roky, kdy dochází k takzvanému bělení korálů; Velký bariérový útes zažil masové bělení v letech 2016, 2017, 2020 a také letos.

Zvyšování hladiny moří ovlivňuje už nyní řadu nízko položených pobřežních oblastí, včetně důležitých mokřadů Kakadu v Severním teritoriu. Očekává se přitom, že hladiny oceánů se budou ještě více zvyšovat, takže se tyto problémy budou jen zvětšovat. Naopak řeky mají v posledních letech vody nedostatek – v povodí řeky Murray-Darling, jednom z nejdůležitějších australských povodí, byly v roce 2019 zaznamenány rekordně nízké hladiny vody.

Likvidace dědictví původních obyvatel

Na této zprávě se poprvé podílel i autor, který patří mezi původní obyvatele Austrálie. A současně se v ní poprvé objevila zvláštní kapitola, která se věnuje právě domorodému dědictví.

Ani v tomto ohledu není pozitivní; místa, která jsou pro domorodce důležitá, jsou i nadále ničena – to je příklad soutěsky Juukan, jejíž části byly v roce 2020 vyhozeny do povětří společností Rio Tinto za účelem těžby železné rudy. K tomuto pokračujícímu ničení dochází navzdory jasnému přání tradičních vlastníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...