Klima roku 2025 ochlazoval přirozený globální klimatický jev La Niňa, přesto patřil k těm nejteplejším v dějinách měření. To přineslo podle nové zprávy vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) extrémní povětrnostní jevy, jež neúměrně zasáhly chudé komunity. Výzkumníci varují, že loňské katastrofy způsobené teplejším klimatem odhalily nerovnosti mezi chudými a bohatými státy, ale také limity adaptace lidstva.
Zpráva konstatuje, že od podpisu Pařížské dohody, která měla zkrotit lidské emise skleníkových plynů, se vlny veder staly měřitelně silnějšími. Některé tyto události jsou nyní až desetkrát pravděpodobnější než v roce 2015. „Každý rok se rizika změny klimatu stávají méně hypotetickými a naopak pořád brutálnější realitou,“ uvedla Friederike Ottová, která je profesorkou klimatologie na Centru pro environmentální politiku Imperial College London a spoluzakladatelkou World Weather Attribution.
„Naše zpráva ukazuje, že navzdory snahám o snížení emisí uhlíku se nepodařilo zabránit globálnímu oteplování a jeho nejhorším dopadům. Politici musí čelit realitě, že pokračující závislost na fosilních palivech stojí životy, miliardy v ekonomických ztrátách a způsobuje nevratné škody komunitám po celém světě,“ doplňuje vědkyně.
Rok 2025 patřil mezi tři nejteplejší roky, jaké kdy byly zaznamenány. Tříletý průměr posledních tří roků také poprvé překročí hranici 1,5 stupně Celsia. A projevilo se to v ničivém počasí: většina extrémních povětrnostních jevů analyzovaných WWA podle jejich analýz nesla stopy klimatických změn.
V roce 2025 identifikovala WWA 157 extrémních povětrnostních jevů, které měly nějaký dopad na lidi. Nejčastěji se vyskytovaly povodně a vlny veder, každá s 49 událostmi, následované bouřemi (38), lesními požáry (11), suchy (7) a extrémním chladem (3).
Rok extrémních dopadů
Tým podrobně prozkoumal 22 z těchto událostí: tři v Africe, sedm v Americe, pět v Asii, šest v Evropě a jednu v Oceánii. Z nich 17 mělo horší průběh v důsledku změny klimatu a pět mělo neprůkazné výsledky, hlavně kvůli nedostatku meteorologických údajů a omezením klimatických modelů. Všech pět těchto sporných oblastí leželo v chudších částech světa, kde není dost dat o těchto extrémech.
Vlny veder byly nejsmrtelnějšími extrémními povětrnostními jevy roku 2025. Většina úmrtí souvisejících s horkem je podhlášená, odhaduje se, že letos jen v Evropě zemřelo 24 400 lidí v důsledku jediné letní vlny veder.
Další studie WWA zveřejněné v roce 2025 ukázaly, že klimatické změny způsobené člověkem zesílily vlny veder v Jižním Súdánu, Burkina Faso, Norsku, Švédsku, Mexiku, Argentině a Anglii.
Mezi nejsmrtelnější události roku patřily také tropické cyklóny a bouře. Jeden z nejhorších příkladů se odehrál nedávno, kdy Asii a jihovýchodní Asii zasáhlo několik bouří současně, zabily více než 1700 lidí a způsobily škody v řádu miliard dolarů. Jen několik týdnů předtím zanechal hurikán Melissa stopy zkázy na Jamajce. Práce WWA ukázala, že klimatické změny významně zvýšily pravděpodobnost a intenzitu srážek spojených s těmito bouřemi. Další analýza provedená organizací Climate Central ukázala, že klimatické změny vedly k tomu, že všechny hurikány v Atlantiku v sezoně 2025 byly nejméně o 14 kilometrů za hodinu silnější.
Jedná se o nárůst intenzity o přibližně deset procent, ale může to podle WWA znamenat mnohem větší nárůst škod, například o 44 procent, jak ukázal výzkum hurikánu Helene v roce 2024. Řada oblastí, včetně střední Afriky, západní Austrálie, střední Brazílie, Kanady a velké části Středního východu, zažila jedny z nejsušších let v historii. Tato extrémní sucha vedla k nedostatku vody, neúrodě a lepším podmínkám pro vznik lesních požárů.
„Vzhledem k tomu, že extrémní povětrnostní jevy jsou stále častější a intenzivnější, je potřeba urgentních a rychlých opatření jasnější než kdy jindy. Navzdory stávajícím snahám o přizpůsobení se těmto jevům i v roce 2025 způsobovaly tyto jevy devastující ztráty na životech a ekonomické škody v řádu miliard,“ dodávají autoři zprávy.
