Zježenější než ježek. Vědci popsali nejtrnitějšího dinosaura

Nově objevený dinosaurus měl tak extrémní hroty po celém těle, že to podle paleontologů nedává z hlediska obrany žádný smysl.

„Celou svou kariéru jsem se zabývala obrněnými dinosaury. Ale nikdy jsem nic podobného neviděla,“ komentovala rekonstrukci dinosaura paleontoložka Susannah Maidment z Londýnského přírodovědného muzea pro web Science Alert. Tvor, o němž mluví, je nejstarším ankylosaurem, jehož fosilie byla kdy nalezená.

Vědci mu dali jméno Spicomellus afer a žil před asi 165 miliony lety, tedy asi o sto milionů let předtím, než po Zemi chodili slavní tyranosauři. Podle nové rekonstrukce to byl dinosaurus, který se nedal zaměnit s žádným jiným. Trnitějšího obratlovce totiž zatím věda neznala.

Jako z přehnané fikce

Obyvatel střední jury měl trny doslova poseté celé tělo. Ostny mu vyrůstaly z palcátu podobného ocasu, ze hřbetu a stáčely se mu v prstencích kolem boků, hlavně ale tvořily nápadný působivý límec kolem krku. Měřily více než metr. Na rekonstrukci, kterou londýnští paleontologové vytvořili, vypadá ankylosaurus spíš jako něco z přehnaného fantasy románu než jako zvíře, jež reálně chodilo po Zemi.

Nalezené kosti ankylosaura
Zdroj: Natural History Museum London

Spicomella už vědci znali dříve, ale z jediné kosti o něm moc nezjistili. Pak ale přišel další objev. Roku 2023 našel marocký zemědělec při práci na poli něco, co tam zjevně nepatřilo – obrovské kosti, jež vyplavily záplavy. Londýnští paleontologové okamžitě vyrazili na místo, aby zjistili víc.

Kostí tam našli takové množství, že z nich bez problémů rekonstruovali podobu dinosaura. Ve studii, kterou vydali v prestižním odborném žurnálu Nature, popsali, že na všech nalezených žebrech měl tvor nějaké hroty. Nic takového u žádného jiného ankylosaura ani jiného obratlovce nikdy nepozorovali. A něco tak bizarně výjimečného ve vědě vždy vyvolává otázku.

Proč?

U ankylosaurů se předpokládá, že jim jejich brnění sloužilo především při obraně před predátory, což tehdy byli hlavně megalosauři a allosauři – a konkrétně v Africe až devítimetrový Afrovenator abakensis. Jenže u nově objeveného druhu jsou trny, hroty a kostěná kopí, jež z jeho těla vybíhají, příliš extrémní na to, aby měla nějaký praktický význam.

Když selžou hypotézy o využití pro obranu nebo útok, většinou přírodovědci vsadí na druhou možnost v pořadí – sex. Vědci tak předpokládají, že zejména trny kolem krku sloužily nejspíš k předvádění se před samicemi nebo k rituálním soubojům s ostatními nápadníky. Jejich role by se tedy dala asi nejlépe přirovnat k hypertrofovaným kusadlům brouka roháče nebo rozvětvenému paroží jelenů.

Pozoruhodné na tomto nálezu je hlavně to, že taková vlastnost se většinou objevuje až v průběhu evoluce, kdy se postupně tento znak zvětšuje. Jenže, jak se píše v úvodu článku, tentokrát jde o vůbec nejstarší dochovaný nález ankylosaura, což nedává moc smysl. Nahrávalo by to úvaze, že tito dinosauři by mohli být mnohem starší, jen se zatím nepovedlo najít jejich pozůstatky.

Vědci z londýnského týmu teď pokračují ve výzkumu na místě nálezu (které v obavách před pašeráky a zloději tají) a doufají, že by tam mohli narazit na další kosti, které by pomohly příběh těchto fascinujících zvířat odvyprávět ještě detailněji a barevněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...