Zemřel český zakladatel antarktické stanice Prošek

Zemřel geograf Pavel Prošek, bylo mu 85 let. Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Působil jako prezident Českého antarktického nadačního fondu. Zemřel v neděli v kruhu svých nejbližších, potvrdil manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

„Bude nám trvale ctí, že jsme s ním mohli pracovat na největším snu české polární vědy; už teď je postrádán stejně bolestně, jako bude navždy s vděčností vzpomínán,“ stojí na Facebooku výzkumného programu.

Prošek působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, věnoval se například tématu změny klimatu v polárních oblastech. Od 90. let dvacátého století osobně vyjížděl do Antarktidy. A právě tam se podílel na vzniku české antarktické stanice, která je díky němu v provozu od roku 2007.

Antarktická základna

Česká antarktická stanice J. G. Mendela dnes představuje unikátní výzkumnou infrastrukturu nejen na české národní úrovni. Jedná se o excelentní výzkumné pracoviště s dlouhodobým multidisciplinárním výzkumem zaměřeným na nezamrzající suchozemské ekosystémy a geosystémy Antarktidy.

Stanice se nachází v severní části ostrova Jamese Rosse (poloostrov Ulu) v blízkosti Antarktického poloostrova. Základna je v provozu pouze během australského léta, tj. obvykle od ledna do poloviny března.

Nahrávám video

Později se Prošek stal prezidentem Českého antarktického nadačního fondu. Jeho cílem je podporovat všechno, co souvisí s českými vědeckými činnostmi v antarktickém prostoru.

„Myšlenka založení Českého antarktického nadačního fondu vznikala při postupné konsolidaci týmů českých vědců i techniků během antarktických výzkumů. Máme vědecké, technické i logistické zkušenosti a tvoříme dobrý tým nejen profesionálně, ale i lidsky. Antarktická nadace umožní dále optimálně a v širším záběru rozvíjet vše, co jsme se díky jižní pevnině naučili,“ uvedl Prošek na webu fondu.

Prošek byl nejen autorem mnoha vědeckých publikací, ale také popularizační knihy Setkávání s Antarktidou. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 6 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 9 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 11 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.