Zemřel český zakladatel antarktické stanice Prošek

Zemřel geograf Pavel Prošek, bylo mu 85 let. Založil vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Působil jako prezident Českého antarktického nadačního fondu. Zemřel v neděli v kruhu svých nejbližších, potvrdil manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.

„Bude nám trvale ctí, že jsme s ním mohli pracovat na největším snu české polární vědy; už teď je postrádán stejně bolestně, jako bude navždy s vděčností vzpomínán,“ stojí na Facebooku výzkumného programu.

Prošek působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, věnoval se například tématu změny klimatu v polárních oblastech. Od 90. let dvacátého století osobně vyjížděl do Antarktidy. A právě tam se podílel na vzniku české antarktické stanice, která je díky němu v provozu od roku 2007.

Antarktická základna

Česká antarktická stanice J. G. Mendela dnes představuje unikátní výzkumnou infrastrukturu nejen na české národní úrovni. Jedná se o excelentní výzkumné pracoviště s dlouhodobým multidisciplinárním výzkumem zaměřeným na nezamrzající suchozemské ekosystémy a geosystémy Antarktidy.

Stanice se nachází v severní části ostrova Jamese Rosse (poloostrov Ulu) v blízkosti Antarktického poloostrova. Základna je v provozu pouze během australského léta, tj. obvykle od ledna do poloviny března.

Nahrávám video

Později se Prošek stal prezidentem Českého antarktického nadačního fondu. Jeho cílem je podporovat všechno, co souvisí s českými vědeckými činnostmi v antarktickém prostoru.

„Myšlenka založení Českého antarktického nadačního fondu vznikala při postupné konsolidaci týmů českých vědců i techniků během antarktických výzkumů. Máme vědecké, technické i logistické zkušenosti a tvoříme dobrý tým nejen profesionálně, ale i lidsky. Antarktická nadace umožní dále optimálně a v širším záběru rozvíjet vše, co jsme se díky jižní pevnině naučili,“ uvedl Prošek na webu fondu.

Prošek byl nejen autorem mnoha vědeckých publikací, ale také popularizační knihy Setkávání s Antarktidou. Byl také hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...