Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.

Každý rok se po Zemi rozlije velká zelená vlna. Pohybuje se v rytmu ročních období ze severu na jih a potom zpět. A není neměnná, na její podobu má vliv celá řada faktorů.

Vizualizace ukazuje, jak se během jednoho roku posune zeleň směrem na sever. Rozsáhlejší vizualizace dvaceti let, z níž pochází tato ukázka, je dál v článku:

Němečtí vědci z několika institucí teď tuto planetární vlnu popsali, včetně jejích hranic, změn a vývoje. Pomocí satelitních pozorování a modelových dat sledovali, jak se v průběhu času posouvá. Stejně jako změny klimatu a biologické rozmanitosti je i globální zazelenění do značné míry způsobeno lidskou činností. Rostoucí obsah oxidu uhličitého v atmosféře působí jako hnojivo a podporuje fotosyntézu, zatímco vyšší teploty v mnoha částech planety prodlužují vegetační období.

Na sever. A na východ

Při analýze změn „zelené vlny“ v průběhu několika desetiletí vědci zaznamenali její neustálý posun směrem na sever – a to ve všech ročních obdobích. Takové výsledky nepředpokládali. Na jižní polokouli očekávali posun směrem na jih během léta.

Delší varianta výše ukázané animace zobrazuje vizualizovaná data za dvacet let, kdy americká vesmírná agentura NASA pomocí přístrojů sledovala změny v povrchu Země pokryté zelení:

„Bylo to pro nás obrovské překvapení,“ uvedli autoři. „Příčinou celkového posunu zeleně na Zemi v průběhu celého roku by mohlo být delší vegetační období a teplejší zimy na severní polokouli, díky nimž vegetace zůstává o něco déle zelená. Jedná se ale jen o hypotézu, kterou musíme dále prozkoumat,“ konstatují.

Zelená vlna se ale nešíří v souvislosti s klimatickou změnou jen na sever. Vědci identifikovali také výrazný posun na východ. Podle výzkumníků je hlavní příčinou pravděpodobně to, že se nejvíc zazeleňují místa v Indii, Číně a Rusku.

Sledování sezonního zazelenění Země a efektivní měření toho, jak rychle a jakým směrem se mění, propojuje mnoho aspektů globálních změn, včetně interakcí mezi klimatem a biosférou, změn ve využívání půdy, dynamiky požárů, sucha a migrace zvířat. Nová metoda proto poskytuje účinný nástroj pro pochopení toho, jak se živý povrch naší planety v oteplujícím se světě přetváří.

Pro veřejnost i experty jsou výsledky důležité, protože ukazují, jak rychle se mohou měnit i velké a zdánlivě stabilní systémy na Zemi – a také se na základě těchto dat dá předpovídat budoucí vývoj těchto ekosystémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 11 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 16 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 16 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.