Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.

Každý rok se po Zemi rozlije velká zelená vlna. Pohybuje se v rytmu ročních období ze severu na jih a potom zpět. A není neměnná, na její podobu má vliv celá řada faktorů.

Vizualizace ukazuje, jak se během jednoho roku posune zeleň směrem na sever. Rozsáhlejší vizualizace dvaceti let, z níž pochází tato ukázka, je dál v článku:

Němečtí vědci z několika institucí teď tuto planetární vlnu popsali, včetně jejích hranic, změn a vývoje. Pomocí satelitních pozorování a modelových dat sledovali, jak se v průběhu času posouvá. Stejně jako změny klimatu a biologické rozmanitosti je i globální zazelenění do značné míry způsobeno lidskou činností. Rostoucí obsah oxidu uhličitého v atmosféře působí jako hnojivo a podporuje fotosyntézu, zatímco vyšší teploty v mnoha částech planety prodlužují vegetační období.

Na sever. A na východ

Při analýze změn „zelené vlny“ v průběhu několika desetiletí vědci zaznamenali její neustálý posun směrem na sever – a to ve všech ročních obdobích. Takové výsledky nepředpokládali. Na jižní polokouli očekávali posun směrem na jih během léta.

Delší varianta výše ukázané animace zobrazuje vizualizovaná data za dvacet let, kdy americká vesmírná agentura NASA pomocí přístrojů sledovala změny v povrchu Země pokryté zelení:

„Bylo to pro nás obrovské překvapení,“ uvedli autoři. „Příčinou celkového posunu zeleně na Zemi v průběhu celého roku by mohlo být delší vegetační období a teplejší zimy na severní polokouli, díky nimž vegetace zůstává o něco déle zelená. Jedná se ale jen o hypotézu, kterou musíme dále prozkoumat,“ konstatují.

Zelená vlna se ale nešíří v souvislosti s klimatickou změnou jen na sever. Vědci identifikovali také výrazný posun na východ. Podle výzkumníků je hlavní příčinou pravděpodobně to, že se nejvíc zazeleňují místa v Indii, Číně a Rusku.

Sledování sezonního zazelenění Země a efektivní měření toho, jak rychle a jakým směrem se mění, propojuje mnoho aspektů globálních změn, včetně interakcí mezi klimatem a biosférou, změn ve využívání půdy, dynamiky požárů, sucha a migrace zvířat. Nová metoda proto poskytuje účinný nástroj pro pochopení toho, jak se živý povrch naší planety v oteplujícím se světě přetváří.

Pro veřejnost i experty jsou výsledky důležité, protože ukazují, jak rychle se mohou měnit i velké a zdánlivě stabilní systémy na Zemi – a také se na základě těchto dat dá předpovídat budoucí vývoj těchto ekosystémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...