Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.

Každý rok se po Zemi rozlije velká zelená vlna. Pohybuje se v rytmu ročních období ze severu na jih a potom zpět. A není neměnná, na její podobu má vliv celá řada faktorů.

Vizualizace ukazuje, jak se během jednoho roku posune zeleň směrem na sever. Rozsáhlejší vizualizace dvaceti let, z níž pochází tato ukázka, je dál v článku:

Němečtí vědci z několika institucí teď tuto planetární vlnu popsali, včetně jejích hranic, změn a vývoje. Pomocí satelitních pozorování a modelových dat sledovali, jak se v průběhu času posouvá. Stejně jako změny klimatu a biologické rozmanitosti je i globální zazelenění do značné míry způsobeno lidskou činností. Rostoucí obsah oxidu uhličitého v atmosféře působí jako hnojivo a podporuje fotosyntézu, zatímco vyšší teploty v mnoha částech planety prodlužují vegetační období.

Na sever. A na východ

Při analýze změn „zelené vlny“ v průběhu několika desetiletí vědci zaznamenali její neustálý posun směrem na sever – a to ve všech ročních obdobích. Takové výsledky nepředpokládali. Na jižní polokouli očekávali posun směrem na jih během léta.

Delší varianta výše ukázané animace zobrazuje vizualizovaná data za dvacet let, kdy americká vesmírná agentura NASA pomocí přístrojů sledovala změny v povrchu Země pokryté zelení:

„Bylo to pro nás obrovské překvapení,“ uvedli autoři. „Příčinou celkového posunu zeleně na Zemi v průběhu celého roku by mohlo být delší vegetační období a teplejší zimy na severní polokouli, díky nimž vegetace zůstává o něco déle zelená. Jedná se ale jen o hypotézu, kterou musíme dále prozkoumat,“ konstatují.

Zelená vlna se ale nešíří v souvislosti s klimatickou změnou jen na sever. Vědci identifikovali také výrazný posun na východ. Podle výzkumníků je hlavní příčinou pravděpodobně to, že se nejvíc zazeleňují místa v Indii, Číně a Rusku.

Sledování sezonního zazelenění Země a efektivní měření toho, jak rychle a jakým směrem se mění, propojuje mnoho aspektů globálních změn, včetně interakcí mezi klimatem a biosférou, změn ve využívání půdy, dynamiky požárů, sucha a migrace zvířat. Nová metoda proto poskytuje účinný nástroj pro pochopení toho, jak se živý povrch naší planety v oteplujícím se světě přetváří.

Pro veřejnost i experty jsou výsledky důležité, protože ukazují, jak rychle se mohou měnit i velké a zdánlivě stabilní systémy na Zemi – a také se na základě těchto dat dá předpovídat budoucí vývoj těchto ekosystémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...