Ze sovětské ponorky ztroskotané u Norska stále uniká radiace

Reaktor ponorky Komsomolec, kterou v roce 1989 postihl požár a potopila se, pořád uvolňuje do okolního moře radioaktivní částice, popsali norští vědci, kteří vrak opakovaně studovali. Výsledky nejnovější studie vydali v březnu. Současně prokazuje, že to nepředstavuje pro okolní životní prostředí žádné riziko, hlavně díky tomu, jak dobře byla ponorka po havárii zajištěna.

Roku 1989 skončily komunistické režimy v Evropě napojené na Sovětský svaz. Jejich pád předznamenala tragédie jaderné ponorky Komsomolec, která naznačila, v jakém rozkladu je bývalá supervelmoc.

Ponorka se plavila na začátku dubna pod velením kapitána 1. třídy Evgenije Vanina pod hladinou v hloubce 335 metrů asi 180 kilometrů jihozápadně od norského Medvědího ostrova. Mise probíhala bez problémů až do 7. dubna, kdy kvůli zkratu ve strojovně došlo k požáru.

Posádka zareagovala velmi rychle a profesionálně. Uzavřela vodotěsné dveře, ale nestačilo to: plameny se rozšířily kabely v přepážkách. Nedařilo se je dostat pod kontrolu, takže se loď musela vynořit a muži na palubě se pokusili evakuovat. Většině se to sice podařilo, ale pak zemřeli na podchlazení ve vodě, než dorazila záchrana. Komsomolec mezitím prohořel natolik, že klesl ke dnu.

Radioaktivní vrak u Norska

Tato katastrofa byla důležitá především proto, že Komsomolec byl jadernou ponorkou. Naštěstí se kapitánovi podařilo reaktor odstavit, sám ale zahynul. Jenže to nebyl jediný zdroj radioaktivity na palubě – ponorka totiž byla vybavená deseti torpédy, z nichž dvě byla jaderná.

Sovětská ponorka třídy Mike, kam patřil i Komsomolec
Zdroj: DoD/volné dílo

Jak Rusové, tak i Norové vrak opakovaně zkoumali a hledali možné úniky radioaktivity a další rizika, která by s tím mohla souviset. Ten největší výzkum proběhl roku 2021, kdy k němu norští experti vyslali moderní robotické miniponorky.

Podmořský dron Aegir 6000 tehdy naměřil kolem vraku zvýšenou koncentraci radiace. Některé odebrané vzorky vykazovaly až 800tisíckrát vyšší úroveň radioaktivity, než je běžné. Jiné odebrané vzorky ale tak vysoké hodnoty nevykazovaly. Zatímco jinde v Norském moři je úroveň radioaktivity zhruba 0,001 becquerelu na litr, u ponorky se pohybovala většinou kolem sta becquerelů na litr.

Řadu naměřených dat se ale nepodařilo zcela vyhodnotit. To teď vědci napravili, když představili zatím nejpřesnější výsledky výzkumu Komsomolce. Studie, která podrobně zdokumentovala rozsah poškození vnějšího pláště potopené jaderné ponorky, potvrdila, že dřívější sanační opatření provedená Ruskem stále působí.

Autonomní ponorka, která zkoumala vrak sovětské ponorky
Zdroj: HI/Stine Hommedal

V bezprostředním okolí poškozené přední části ponorky se nenašly žádné stopy plutonia pocházejícího z jaderných hlavic, které měly být podle zpráv součástí výzbroje ponorky Komsomolec. K únikům z reaktoru sice stále dochází, ale ne nepřetržitě. Našly se zvýšené koncentrace několika izotopů, což podle vědců naznačuje, že jaderné palivo v reaktoru koroduje.

Vědci doporučují další výzkum

Přestože k únikům z reaktoru dochází už víc než třicet let, existuje jenom málo důkazů o tom, že by se tyto radioaktivní částice ukládaly a hromadily v bezprostředním okolí ponorky. Jak je to možné? Zdá se, že uvolněné radionuklidy se rychle ředí v okolní mořské vodě.

„Dá se očekávat, že úniky z reaktoru v ponorce Komsomolec budou pokračovat, proto by měly být provedeny další průzkumy s cílem určit mechanismy pozorovaných úniků a popsat korozní procesy probíhající uvnitř reaktoru a jejich důsledky pro další úniky a osud zbývajícího jaderného materiálu v reaktoru,“ doporučují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...