Zbývají jich jen dvě stovky. Vědci zkoumají, jak ohrožují papoušky kakapo odolné bakterie

Biologové se obávají, že by takzvané superbakterie schopné odolat antibiotikům mohly ohrozit nejen lidi, ale také některé vzácné druhy zvířat. Například velké nelétavé papoušky.

Kakapo je jediný nelétavý papoušek na světě. Obří zelený opeřenec ale vymírá – ve volné přírodě žije jen 237 těchto ptáků, všichni na Novém Zélandu. Může se to zdát jako jejich konec, ale ve skutečnosti jejich populace roste: na začátku devadesátých let dvacátého století jich totiž žilo posledních šest desítek.

Trpí nejen kvůli invazivním druhům, které je loví, ničení jejich přirozeného životního prostředí, ale také kvůli nemoci, která se označuje jako exsudativní kloakitida. Začala se ve zmenšující se populaci těchto papoušků šířit kolem přelomu letopočtu, způsobuje jim vážné záněty, jež vedou k neplodnosti – což ještě víc snižuje pravděpodobnost, že se jejich populaci podaří zachránit.

Vědci a ochránci zvířat se obávají, že dalším problémem, který na papoušky kakapo dopadne, budou bakterie odolné vůči antibiotikům. Papoušci se totiž léčí pomocí antibiotik, a to může způsobit, že některé bakterie je budou moci snadněji napadnout – respektive si vyvinou odolnost vůči antibiotikům.

Kakapo je zatím v bezpečí

Vědci se rozhodli to prověřit, pokud by se tato hypotéza potvrdila, museli by velmi rychle (a zřejmě s velkými finančními náklady) přijít s jiným řešením léčby kakapů. Výzkum nebyl jednoduchý, tito papoušci už totiž přímo na Novém Zélandu s výjimkou jedné rezervace nežijí; v současnosti obývají jen několik ostrovů u pobřeží.

Právě na dva z ostrovů se přírodovědci vydali, aby tam odebrali vzorky z kloak čtrnácti ptáků. V laboratoři je pak analyzovali a hledali tam stopy po výše popsaných rezistentních bakteriích. Detailně pak prostudovali jednoho ze samců, o němž věděli, že podstoupil intenzivní léčbu antibiotiky.

Výsledky byly poměrně pozitivní. Kloaky papoušků sice obsahovaly jisté množství potenciálně nebezpečných bakterií, které by mohly teoreticky způsobovat problémy, ale tyto bakterie se mohly v jejich střevech objevit přirozeně. A to znamená, že při léčbě jak kloakitidy, tak i dalších chorob, se i nadále mohou používat antibiotika – samozřejmě s mírně větší mírou opatrnosti. 

Antibiotika navíc zatím neměla na ptáky žádné negativní důsledky. Také jejich účinnost zůstává zatím stále stejně vysoká. Populace kakapů je ale tak malá, že by i mírné zvýšení rizika odolných bakterií mohlo celý jejich druh ohrozit. A tak se vědci rozhodli, že budou ve studiu pokračovat, aby situaci i nadále monitorovali.

Pozoruhodný tvor

Tento papoušek je ve svém druhu opravdovým obrem: samci kakapa sovího totiž mohou měřit víc než půl metru na výšku, až 64 centimetrů. Je tak velký a těžký, že ztratil schopnost létat. Kromě toho je také výjimečně dlouhověký, existují důkazy o zvířatech, která se dožila sta let.

Neschopnost létat si kompenzuje tím, že je skvělý lezec, díky svým silných pařátům šplhá po kmenech stromů, kde nachází potravu i úkryt před predátory. Na stromech jsou téměř neviditelní, díky svému temně smaragdovému zbarvení zcela splývají se stromy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...