Zbavit se cetek? To bylo nemožné už pro lidi v době železné, ukazují archeologické nálezy

Už lidé před dvěma tisíci lety se nedokázali přimět k tomu, aby se zbavili věcí, které nepotřebovali, ale cítili k nim nějaký emocionální vztah. Ukazuje to výzkum ze Skotska.

Moderní lidé mají problém s hromaděním zbytečných věcí – snad každá domácnost má doma plno dávno nenošeného dětského oblečení, nevkusné hrnečky a spoustu dalších reálně nepotřebných předmětů. Lidé si je nechávají proto, že k nim „něco cítí“ nebo k nim mají nějaký vztah.

Někdo může chápat takové chování jako symptom úpadku moderní civilizace, nové archeologické objevy ale ukazují, že hromadění věcí, k nimž má člověk nějaký vztah, je součástí našeho druhu už velmi dlouho, zřejmě už nejméně dva tisíce let.

Archeoložka Lindsey Büsterová z univerzity v Yorku popsala tento fenomén a jeho kořeny v článku, který vyšel v odborném časopise Antiquity. Důkazem jsou podle ní kostěné lžíce, staré mlecí kameny a herní předměty nalezené mezi stěnami kruhového domu z doby železné na skotském hradišti Broxmouth.

Archeoložka tvrdí, že všechny artefakty spojuje několik vlastností: jednak byly všechny výrazně opotřebované, ale současně byly objevené na místě, které neodpovídalo jejich „reálné“ hodnotě. To podle ní ukazuje, že tam byly umístěné jako problematické – tedy jako předměty, které nelze z citových důvodů odhodit, i když už nejsou potřeba nebo se nelíbí.

Zmíněné předměty se dají snadno odlišit od jiných nalezených artefaktů. Klasické hrobové nálezy jsou předměty, které byly tak důležité, že doprovázely mrtvé do posmrtného života. Dalším druhem nálezů jsou věci, většinou cenné, které si pravěcí a starověcí lidé ukládali jako „poklady“ nebo možná dary pro bohy.

Jenže pak jsou tu artefakty, jejichž uchovávání se čistě jejich materiální hodnotou nedá vysvětlit. Jsou podle Büsterové často uložené ve skrýších, ale nemají ani vysokou materiální hodnotu ani výjimečnou kvalitu – ale současně to ani nejsou odpadky v odpadních jámách. „Byly tam uloženy zcela záměrně,“ vysvětluje archeoložka.

Lidé se moc nemění

„Každý má na půdě – nebo ve skříni či pod postelí – krabici s věcmi, se kterými neví, co si počít, ale není schopný je vyhodit. Možná patří zesnulému příbuznému. Prostě ale patří k minulosti naší vlastní osoby, která už neexistuje,“ řekla.

Büsterová jako další doklad uvedla malý meč v dřevěné pochvě nalezený v hrobě dvou dospělých osob na římském hřbitově v Canterbury. Mohl by podle ní být oblíbenou hračkou z dětství, kterou si zemřelý ponechal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 24 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...