Zanikla družice, která měla odhalit největší znečišťovatele. Není jasné proč

S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.

Před patnácti měsíci odstartovala do vesmíru družice, která měla změnit způsob, jak lidstvo sleduje emise metanu, které vypouštějí ti největší znečišťovatelé. Jejím cílem bylo odhalit, kdo může za plyn, který zesiluje skleníkový efekt a souběžně klimatickou změnu. Jenže to se nestane.

Na začátku července totiž nezisková organizace Environmental Defense Fund (EDF), která za družici zaplatila 88 milionů dolarů, v přepočtu necelé dvě miliardy korun, oznámila, že satelit MethaneSAT zanikl. „Není to pro nás jeden z lepších dnů ani týdnů,“ konstatoval vedoucí mise Steven Hamburg. Osud družice nicméně není úplným překvapením, očekával se už od půlky června, kdy se sonda neočekávaně odmlčela a vědci ztratili možnost s ní komunikovat.

Zmíněný problém se objevil 20. června a byl podle Hamburga zcela nečekaný, do té doby se totiž podle něj MethaneSAT choval zcela normálně. Protože družice neposílala žádná data, je její konec zatím nevysvětlený. Přesto se ho tým neziskové organizace pokouší vyřešit.

Velké plány

Vědecká redakce České televize měla před rokem možnost mluvit s jedním z „otců“ této mise, americkým konstruktérem Tonym Fadellem. Muž, který spoluvytvořil iPod a iPhone, tehdy v úspěch projektu bezvýhradně věřil. Těšil se na pětiletou misi, která měla začít poskytovat první data na začátku letošního léta, právě v době, kdy se sonda neočekávaně odmlčela. „Mohli bychom tak snížit emise skleníkových plynů o třicet procent,“ nastiňoval možné výsledky výpravy MethaneSATu.

Projekt byl podle něj velmi drahý, ale sliboval tolik, že nebylo složité najít sponzory. Stal se jím hlavně majitel Amazonu Jeff Bezos, jehož Earth Fund věnoval částku sto milionů dolarů (asi 2,1 miliardy korun). Do spolupráce se ale zapojila také novozélandská vesmírná agentura financovaná tamní vládou.

EDF také oslovila kvůli spolupráci asi čtyřicet výzkumných institucí a padesát soukromých i státních společností z celého světa – a také řadu špičkových expertů včetně samotného Fadella. Ten přiznal, že o hrozbě metanu až donedávna vlastně příliš nevěděl, ale o to důležitějším se pro něj prý tento úkol stal, když pochopil, jaký problém tento plyn představuje.

Podle odborného časopisu Science výpadek této družice zanechává zásadní mezeru ve schopnosti monitorovat emise silného skleníkového plynu, který má v průběhu dvaceti let, co se rozpadne, řádově větší „oteplovací“ schopnost než stejné množství oxidu uhličitého.

  • Metan neboli karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
  • Hlavním přírodním zdrojem metanu je zemní plyn.
  • Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry (je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti němu asi 200krát nižší: 0,0002 % metanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže vliv metanu je přibližně desetkrát menší).

MethaneSAT byl určen hlavně k monitorování ropné a plynárenské infrastruktury, která je hlavním zdrojem metanu, ale měl dokázat také monitorovat emise vznikající v zemědělství, při chovu hospodářských zvířat a při produkci rýže. Jednalo se podle dostupných informací o první družici, která byla schopná najít i tyto geograficky rozptýlené zemědělské emise, u nichž nebývá jasné, kdo je za ně zodpovědný.

Přímá náhrada není

Přímá náhrada neexistuje. Některé stávající družice, jako například Sentinel-5 Evropské kosmické agentury, mohou mapovat metan v širším měřítku, jiné dokáží přesně určit jednotlivé velké znečišťovatele – například rafinerie. Tak konkrétní data, jaká měl dodávat MethaneSAT, tedy s přesností na konkrétní ropná pole, ale nemá nikdo.

Družice sice „zemřela“, úplně zbytečná ale její mise nebyla. I za dobu svého krátkého působení totiž nějaká data získat dokázala. Až je vědci z týmu zanalyzují, mohou získat informace o řadě znečišťovatelů. Tento projekt navíc nespočíval jen v samotné kosmické sondě. Využít tak podle Science budou možné například algoritmy určené pro analýzu naměřených dat. A možná se tým EDF dokáže z chyb poučit při případné přípravě další družice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...