Zanikla družice, která měla odhalit největší znečišťovatele. Není jasné proč

S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.

Před patnácti měsíci odstartovala do vesmíru družice, která měla změnit způsob, jak lidstvo sleduje emise metanu, které vypouštějí ti největší znečišťovatelé. Jejím cílem bylo odhalit, kdo může za plyn, který zesiluje skleníkový efekt a souběžně klimatickou změnu. Jenže to se nestane.

Na začátku července totiž nezisková organizace Environmental Defense Fund (EDF), která za družici zaplatila 88 milionů dolarů, v přepočtu necelé dvě miliardy korun, oznámila, že satelit MethaneSAT zanikl. „Není to pro nás jeden z lepších dnů ani týdnů,“ konstatoval vedoucí mise Steven Hamburg. Osud družice nicméně není úplným překvapením, očekával se už od půlky června, kdy se sonda neočekávaně odmlčela a vědci ztratili možnost s ní komunikovat.

Zmíněný problém se objevil 20. června a byl podle Hamburga zcela nečekaný, do té doby se totiž podle něj MethaneSAT choval zcela normálně. Protože družice neposílala žádná data, je její konec zatím nevysvětlený. Přesto se ho tým neziskové organizace pokouší vyřešit.

Velké plány

Vědecká redakce České televize měla před rokem možnost mluvit s jedním z „otců“ této mise, americkým konstruktérem Tonym Fadellem. Muž, který spoluvytvořil iPod a iPhone, tehdy v úspěch projektu bezvýhradně věřil. Těšil se na pětiletou misi, která měla začít poskytovat první data na začátku letošního léta, právě v době, kdy se sonda neočekávaně odmlčela. „Mohli bychom tak snížit emise skleníkových plynů o třicet procent,“ nastiňoval možné výsledky výpravy MethaneSATu.

Projekt byl podle něj velmi drahý, ale sliboval tolik, že nebylo složité najít sponzory. Stal se jím hlavně majitel Amazonu Jeff Bezos, jehož Earth Fund věnoval částku sto milionů dolarů (asi 2,1 miliardy korun). Do spolupráce se ale zapojila také novozélandská vesmírná agentura financovaná tamní vládou.

EDF také oslovila kvůli spolupráci asi čtyřicet výzkumných institucí a padesát soukromých i státních společností z celého světa – a také řadu špičkových expertů včetně samotného Fadella. Ten přiznal, že o hrozbě metanu až donedávna vlastně příliš nevěděl, ale o to důležitějším se pro něj prý tento úkol stal, když pochopil, jaký problém tento plyn představuje.

Podle odborného časopisu Science výpadek této družice zanechává zásadní mezeru ve schopnosti monitorovat emise silného skleníkového plynu, který má v průběhu dvaceti let, co se rozpadne, řádově větší „oteplovací“ schopnost než stejné množství oxidu uhličitého.

  • Metan neboli karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
  • Hlavním přírodním zdrojem metanu je zemní plyn.
  • Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry (je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti němu asi 200krát nižší: 0,0002 % metanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže vliv metanu je přibližně desetkrát menší).

MethaneSAT byl určen hlavně k monitorování ropné a plynárenské infrastruktury, která je hlavním zdrojem metanu, ale měl dokázat také monitorovat emise vznikající v zemědělství, při chovu hospodářských zvířat a při produkci rýže. Jednalo se podle dostupných informací o první družici, která byla schopná najít i tyto geograficky rozptýlené zemědělské emise, u nichž nebývá jasné, kdo je za ně zodpovědný.

Přímá náhrada není

Přímá náhrada neexistuje. Některé stávající družice, jako například Sentinel-5 Evropské kosmické agentury, mohou mapovat metan v širším měřítku, jiné dokáží přesně určit jednotlivé velké znečišťovatele – například rafinerie. Tak konkrétní data, jaká měl dodávat MethaneSAT, tedy s přesností na konkrétní ropná pole, ale nemá nikdo.

Družice sice „zemřela“, úplně zbytečná ale její mise nebyla. I za dobu svého krátkého působení totiž nějaká data získat dokázala. Až je vědci z týmu zanalyzují, mohou získat informace o řadě znečišťovatelů. Tento projekt navíc nespočíval jen v samotné kosmické sondě. Využít tak podle Science budou možné například algoritmy určené pro analýzu naměřených dat. A možná se tým EDF dokáže z chyb poučit při případné přípravě další družice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...