Začíná nová éra kosmonautiky: K ISS nese posádku Crew Dragon od SpaceX. Elon Musk tím zahájil soukromou linkovou dopravu do kosmu

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v noci na pondělí (1:27 SEČ) odstartovala raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon jsou čtyři astronauti, kteří by po 27hodinovém letu měli dorazit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Původně byl start plánován na sobotu místního času, kvůli nepříznivému počasí ale Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) start o den odložil. Posádku tvoří astronauti NASA Shannon Walkerová, Victor Glover a Michael Hopkins a jejich kolega z japonské kosmické agentury JAXA Soiči Noguči. Přistání na ISS se plánuje v úterý kolem 05:00 SEČ.

První úspěšnou, ale pouze testovací výpravu na ISS absolvoval Crew Dragon s dvoučlennou posádkou v době od 30. května do 2. srpna.

Současná mise je vůbec první plnohodnotnou misí vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností, na níž se NASA podílí, uvádí agentura Reuters. Posádka lodi Crew Dragon, která byla překřtěna na Resilience (Houževnatost), by měla na ISS zůstat pět až šest měsíců.

Start s drobnými problémy

Po většinu dne byla předpověď počasí startu rakety nakloněna z 50 procent, méně než hodinu před startem se ale předpověď vylepšila a pravděpodobnost, že počasí bude příznivé, činila 80 procent. Asi dvě hodiny před startem také únik vzduchu způsobil nečekaný pokles tlaku v kabině, technikům se ale podařilo problém vyřešit, upřesňuje Reuters.

Shannon Walkerová, Victor Glover, Mike Hopkins a Soiči Noguči
Zdroj: NASA

Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk, který o den dříve oznámil, že má nejspíše mírný průběh koronaviru, nakonec startu z Kennedyho vesmírného střediska nepřihlížel a zastupovala ho ředitelka společnosti Gwynne Shotwellová. Podle pravidel NASA se kdokoliv, kdo má pozitivní test na koronavirus, musí izolovat a představitelé úřadu zdůraznili, že toto opatření se vztahuje na všechny včetně Muska.

Po skončení programu raketoplánů museli Američané využívat služeb ruských lodí a do vesmíru létat z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Letos odstartovala z území Spojených států kosmická loď s lidskou posádkou poprvé po devíti letech. Podle agentury AP zaplatila NASA za jedno místo v lodi startující z Kazachstánu naposledy 90 milionů dolarů (přes dvě miliardy Kč).

O úspěchu SpaceX se už na Twitteru zmínil i americký prezident Donald Trump, podle něhož byla NASA před jeho nástupem k moci před „tragédií“ – a současný úspěch by nebyl možný bez jeho administrativy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...