Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.

Předky současných obyvatel Evropy byly v podstatě dvě hlavní skupiny pravěkých lidí: lovci společně se sběrači na jedné straně a zemědělci na straně druhé. Většina toho, co dnes lidstvo využívá, je dědictvím po prvních zemědělcích: pečivo, nástroje, trvale osídlené vesnice, ale třeba i pivo a víno a psané zákony. A co lovci? Ti nám, podle nové studie, darovali dlouhověkost.

Rozsáhlý italský výzkum, jehož výsledky vydal odborný časopis GeroScience, zkoumal nejstarší obyvatele Apeninského poloostrova – ty, kteří se dožili více než sta let. Výsledky genetické analýzy těchto lidí, kteří přežili víc než deset desetiletí, ukazují, že tuto skupinu něco důležitého spojuje: má ve srovnání s běžnou populací vyšší podíl genetického materiálu od takzvaných „západních lovců a sběračů“.

Záhada dlouhověkosti

Dlouhověkost je jedním z tajemství, které se lidstvo pokouší odhalit snad od okamžiku, kdy začalo psát vlastní dějiny. Proč se někdo dožije metuzalémského věku, ale jiný ne? Dnes už věda odhalila, že vliv má životní styl, prostředí, do značné míry také náhoda, ale silně se projevují i geny. Řada studií totiž popsala, že existují jednotlivé geny spojené s delším životem, další zase naznačují, že roli může hrát i genetická informace prapředků.

Itálie je pro takový výzkum ideálním místem. Má nejen evropsky, ale dokonce i celosvětově jednu z nejvyšších koncentrací lidí, kteří se dožívají stovky a více let. V této studii vědci analyzovali genomy 333 stoletých lidí a 690 zdravých dospělých kontrolních osob ve věku kolem 50 let. Porovnali DNA těchto současných osob se 103 pravěkými genomy čtyř skupin, které tvoří většinu moderního italského genofondu.

Tyto čtyři skupiny jsou: západní lovci a sběrači, kteří patřili mezi původní obyvatele Evropy po době ledové, první neolitičtí zemědělci, kteří přišli z území dnešního Turecka, kočovné skupiny z doby bronzové a starověké skupiny z íránských a kavkazských oblastí.

Výsledky odhalily, že století staříci a stařenky, měli tendenci mít více DNA západních lovců a sběračů než průměrný člověk. „Současná studie poprvé ukazuje, že takzvaný klastr Villabruna/WHG linie přispívá k dlouhověkosti italské populace,“ popisuje studie tuto skupinu odborným termínem.

Žádná další skupina nebyly spojená s delším životem, pouze ta lovecko-sběračská. Zato její vliv byl tak velký, že se podle autorů studie nedá pokládat za pouhou náhodu nebo jen korelaci. I s malým nárůstem lovecko-sběračské DNA se totiž zvýšila pravděpodobnost, že se člověk dožije sta let, o 38 procent. To platilo ještě více u žen, které měly více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že se dožijí 100 let, pokud měly vyšší podíl této starověké DNA. „Varianty podílející se na této vlastnosti mohly být do italského genofondu zavedeny už v dávné době,“ naznačují vědci.

Odkaz předků chrání tělo

Genů spojených s lovci a sběrači je spousta. Které z nic by měly hrát nějakou roli v dlouhověkosti a proč vlastně? To zatím vědci nejsou schopní říct, na to jejich výzkum nestačil, ale mají hypotézu. Ta říká, že tyto varianty začaly po Evropě kolovat během poslední doby ledové, kdy naši předkové museli přežít v extrémně drsných podmínkách s omezenými zdroji potravy.

Vědci se domnívají, že tyto geny pomáhaly zlepšit metabolismus, aby tělo dokázalo efektivněji zpracovávat potravu, a také musely umět posílit imunitní systém, aby chránil před stresem souvisejícím s věkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...