Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.

Předky současných obyvatel Evropy byly v podstatě dvě hlavní skupiny pravěkých lidí: lovci společně se sběrači na jedné straně a zemědělci na straně druhé. Většina toho, co dnes lidstvo využívá, je dědictvím po prvních zemědělcích: pečivo, nástroje, trvale osídlené vesnice, ale třeba i pivo a víno a psané zákony. A co lovci? Ti nám, podle nové studie, darovali dlouhověkost.

Rozsáhlý italský výzkum, jehož výsledky vydal odborný časopis GeroScience, zkoumal nejstarší obyvatele Apeninského poloostrova – ty, kteří se dožili více než sta let. Výsledky genetické analýzy těchto lidí, kteří přežili víc než deset desetiletí, ukazují, že tuto skupinu něco důležitého spojuje: má ve srovnání s běžnou populací vyšší podíl genetického materiálu od takzvaných „západních lovců a sběračů“.

Záhada dlouhověkosti

Dlouhověkost je jedním z tajemství, které se lidstvo pokouší odhalit snad od okamžiku, kdy začalo psát vlastní dějiny. Proč se někdo dožije metuzalémského věku, ale jiný ne? Dnes už věda odhalila, že vliv má životní styl, prostředí, do značné míry také náhoda, ale silně se projevují i geny. Řada studií totiž popsala, že existují jednotlivé geny spojené s delším životem, další zase naznačují, že roli může hrát i genetická informace prapředků.

Itálie je pro takový výzkum ideálním místem. Má nejen evropsky, ale dokonce i celosvětově jednu z nejvyšších koncentrací lidí, kteří se dožívají stovky a více let. V této studii vědci analyzovali genomy 333 stoletých lidí a 690 zdravých dospělých kontrolních osob ve věku kolem 50 let. Porovnali DNA těchto současných osob se 103 pravěkými genomy čtyř skupin, které tvoří většinu moderního italského genofondu.

Tyto čtyři skupiny jsou: západní lovci a sběrači, kteří patřili mezi původní obyvatele Evropy po době ledové, první neolitičtí zemědělci, kteří přišli z území dnešního Turecka, kočovné skupiny z doby bronzové a starověké skupiny z íránských a kavkazských oblastí.

Výsledky odhalily, že století staříci a stařenky, měli tendenci mít více DNA západních lovců a sběračů než průměrný člověk. „Současná studie poprvé ukazuje, že takzvaný klastr Villabruna/WHG linie přispívá k dlouhověkosti italské populace,“ popisuje studie tuto skupinu odborným termínem.

Žádná další skupina nebyly spojená s delším životem, pouze ta lovecko-sběračská. Zato její vliv byl tak velký, že se podle autorů studie nedá pokládat za pouhou náhodu nebo jen korelaci. I s malým nárůstem lovecko-sběračské DNA se totiž zvýšila pravděpodobnost, že se člověk dožije sta let, o 38 procent. To platilo ještě více u žen, které měly více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že se dožijí 100 let, pokud měly vyšší podíl této starověké DNA. „Varianty podílející se na této vlastnosti mohly být do italského genofondu zavedeny už v dávné době,“ naznačují vědci.

Odkaz předků chrání tělo

Genů spojených s lovci a sběrači je spousta. Které z nic by měly hrát nějakou roli v dlouhověkosti a proč vlastně? To zatím vědci nejsou schopní říct, na to jejich výzkum nestačil, ale mají hypotézu. Ta říká, že tyto varianty začaly po Evropě kolovat během poslední doby ledové, kdy naši předkové museli přežít v extrémně drsných podmínkách s omezenými zdroji potravy.

Vědci se domnívají, že tyto geny pomáhaly zlepšit metabolismus, aby tělo dokázalo efektivněji zpracovávat potravu, a také musely umět posílit imunitní systém, aby chránil před stresem souvisejícím s věkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...