Webbův dalekohled pohlédl do zorničky Božího oka

Nahrávám video

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky slavné mlhoviny NGC 7293, přezdívané také Boží oko. Tentokrát se pomocí teleskopu umístěného v kosmu podívali na detaily, jež dříve nedokázali pozorovat.

Boží oko. Oko Saurona. Šroubovice. Caldwell 63. Planetární mlhovina NGC 7293 má nespočet označení. Oprávněně: její tvar, vzhled i vlastnosti vzrušují astronomy už desítky let a přezdívky od nich dostává na základě vědeckého poznání. S tím, jak lidstvo vidí pomocí specializovaných přístrojů stále větší detaily tohoto vesmírného tělesa, dostává mlhovina pořád jiný vzhled, a tak se mění i názvy pro ni.

Nový, zatím nejdetailnější snímek Božího oka teď zveřejnil tým astronomů z NASA, který využil Webbova vesmírného teleskopu:

Nový pohled na mlhovinu NGC 7293
Zdroj: NASA

Pomocí něj vědci nahlédli do zdánlivě temného místa, které v „oku“ tvoří „zorničku“. Kromě působivých obrázků přináší pro vědce také spoustu nových informací. Například naznačuje budoucnost našeho Slunce, které je podobné hvězdě, jež se kdysi v centru mlhoviny nacházela.

Vybraná oblast v kontextu celé mlhoviny
Zdroj: NASA

Umírající hvězda vytvořila krásu

Šroubovice je takzvaná planetární mlhovina, kterou vytvořila středně až málo hmotná hvězda, jež se na konci svého vývoje zbavila svých vnějších vrstev. Z hvězdy zůstal jen zbytek v podobě takzvaného bílého trpaslíka, který dnes tvoří jádro mlhoviny. Na snímku to není vidět, ale právě záření této umírající hvězdy nasvěcuje okolní plyn a vytváří vrstvy materiálu. Nejblíže k bílému trpaslíkovi se nachází horký ionizovaný plyn, dále chladnější molekulární vodík a nakonec se v oblacích prachu ukrývá hmota, která by se jednou mohla přetvořit v planety a hvězdné systémy.

Planetární mlhovina NGC 7293
Zdroj: NASA

Na snímku, který Webbův vesmírný dalekohled pořídil pomocí přístroje NIRCam (Near-Infrared Camera), jsou teplota a chemické složení materiálu znázorněny různými barvami: modrý odstín označuje nejteplejší plyn v této oblasti, který je energizován intenzivním ultrafialovým zářením z bílého trpaslíka. Dále od něj se plyn ochlazuje do žlutých oblastí, kde se atomy vodíku spojují do molekul. Na vnějších okrajích mlhoviny označují načervenalé tóny nejchladnější materiál, kde řídnoucí plyn ustupuje tvorbě prachu, popisuje fotografii NASA.

Mlhovinu vědci poprvé dokázali pozorovat už v devatenáctém století, tehdy jim připomínala šroubovici. Bližší pohled ukázal, že připomíná spíše oko. Od Země leží asi 650 světelných let v souhvězdí Vodnáře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 14 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 15 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 18 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 19 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.