Voda kolem Floridy je stále teplejší. Vědci se snaží zachránit před smrtí tamní korály

Jih amerického státu Florida je v těchto dnech dějištěm „podmořské záchranné operace“. Výzkumníci se tam snaží ochránit populaci korálů, které hrozí zkáza v důsledku extrémně dlouhých veder. Přepravují stovky vzorků do nádrží na souši, zatímco v moři korály hubí mimořádně vysoká teplota vody.

Oteplení vody spouští jev označovaný jako bělení, při němž koráli vylučují řasy žijící v jejich schránkách – a bez nich ztrácí svou původní barvu. Jak vysvětluje americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), koráli sice mohou takové bělení přežít, proces však pro ně znamená značnou zátěž a mnohem vyšší riziko „úmrtnosti“.

„Myslím, že se rýsuje jasně nejhorší epizoda bělení zaznamenaná na (souostroví) Florida Keys,“ řekl listu Miami Herald Andrew Baker, který vede skupinu vědců zkoumající korálové útesy při Miamské univerzitě. „Je to nejhorší za celou dobu. A předpověď říká, že v nejbližších týdnech se situace ještě zhorší,“ pokračoval.

Bělení zasáhne skoro všechny korály

Američtí vědci na sociálních sítích v posledních dnech sdílí fotografie zcela bílých korálů a objevují se varování, že bělení by během léta mohlo postihnout i více než 90 procent populace v blízkosti Floridy.

Některé exempláře jsou už nadobro ztraceny, dokládá sdělení projektu Coral Restoration Foundation po nedávné návštěvě jedné z jeho korálových „školek“. „To, co jsme našli, bylo nepředstavitelné: stoprocentní úmrtnost korálů,“ uvedl člen iniciativy Phanor Montoya-Maya.

Voda u pobřeží Floridy se letos ohřívá na nevídané teploty v důsledku dlouhotrvajících veder, která sužují jih USA a místy také severněji položené části země. V minulosti mívala voda v tuto roční dobu okolo 30 stupňů Celsia, letos je to o několik stupňů více. Jih Floridy přitom mají v následujících několika dnech opět zasahovat nebezpečně horké podmínky s pocitovými teplotami okolo 40 stupňů.

Meteorologická bóje jižně od Miami před týdnem zaznamenala teplotu vody asi 38,4 stupně Celsia, což vyvolalo spekulace, že by se mohlo jednat o nový světový rekord měření v mořích. Meteorolog Michael Lowry ovšem následně upozornil na záznam z roku 2017, podle kterého senzor na stejném místě v mělké vodě s tmavým dnem v polovině srpna ohlásil hodnotu ještě o několik desetin stupně vyšší.

Největší záchranná operace v dějinách Floridy

Vědci studující korály se proto rozhodli tyto mořské žahavce přenášet do nádrží, kde mají větší šanci na přežití. Centrem jejich úsilí je pracoviště Keys Marine Laboratory spadající pod Univerzitu Jižní Floridy. Minulý týden bylo domovem více než 1500 vzorků posbíraných v naději, že je bude možné vrátit do moře, až se voda zase ochladí, píše deník The Washington Post.

„Jestli bude dalších šest týdnů takhle horko, uvidíme ještě mnohem větší úmrtnost korálů,“ řekla ředitelka střediska Cynthia Lewisová.

Experti při tom podotýkají, že korálové útesy nejsou jen podmořskou ozdobou nebo útočištěm mnoha mořských živočichů, ale také kolem Floridy vytváří obrannou linii před hurikány. Baker popsal útesy jako „podmořskou zeď“, která zmírňuje dopady bouří v této nízko položené a poměrně hustě zalidněné části USA.

Podle Miami Herald se většina odborníků shoduje, že jejich intervence populaci korálů v dlouhodobém horizontu nezachrání, neboť teplotní extrémy budou s postupem globálních klimatických změn jen horší. „Panuje obava, že jsme v bodě zlomu,“ řekl mořský biolog a profesor na Arizonské státní univerzitě Jesse Senko. „Jakmile se z tohoto stane norma a budeme mít po sobě jdoucí léta jako toto, může to být katastrofální pro většinu světových korálových útesů,“ varoval.

Politika a ekologie

Guvernér Floridy Ron DeSantis přitom stále popírá, že by za oteplující se vodou byla lidmi způsobená změna klimatu. Současně aktivně brání některým opatřením, jež by mohla pomoci problémy řešit.

V době svého guvernérství DeSantis přijal zákony, které zakazují floridským městům přijímat cíle v oblasti stoprocentně čisté energie, a zakázal státnímu penzijnímu fondu přijímat investiční rozhodnutí, která by zohledňovala klimatickou krizi. Označil to za pokus korporací „vnutit Američanům ideologickou agendu“. Napadl také americkou armádu za to, že je „woke“, protože varuje před riziky pro národní bezpečnost, která představují dopady změny klimatu.

Jeho příznivci naopak tvrdí, že Floridě pomáhá budovat silné ekologické zázemí, když podepsal zákony na zvýšení odolnosti státu proti zvyšování hladiny moří a přislíbil miliardy dolarů na obnovu poškozených oblastí přírodního parku Everglades, které sužuje zemědělský rozvoj a stále více i změna klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...