Velryby můžou být u Islandu v klidu, tradiční lov letos nebude

Ve vodách kolem Islandu letos nezemře rukou velrybářů ani jediný kytovec. Obě místní velrybářské společnosti se totiž rozhodly, že tento rok letní lov nebude – je to poprvé za sedmnáct let.

Ve čtvrtek oznámila společnost IP-Utgerd, která se specializuje na lov plejtváků malých, že letošní sezonu zcela vynechá. Jde o úpravu původního plánu, jenž sice počítal s omezeným lovem, ale ne s jeho úplným zrušením – původně se počítalo s tím, že plejtváky bude chytat jen jediná loď.

Příčinou je rozšíření zón, kde se nesmí lovit. „Lodě by musely za lovem plejtváků vyrážet dále od břehů,“ uvedl ředitel IP-Utgerd Gunnar Bergmann. A to by zvýšilo náklady natolik, že by se celý podnik ekonomicky vůbec nevyplatil. Místo plejtváků se tedy tato společnost zaměří na takzvané „mořské okurky“, neboli sumýše. Tito ostnokožci připomínající tlusté červy se používají k přípravě pokrmů, ale dají se využít i v tradiční medicíně.

Kromě IP-Utgerd existuje na Islandu už jen jedna další velrybářská společnost. Tou je Hvalur, která se zaměřuje na lov plejtváků myšoků, o něco větších příbuzných plejtváků malých. Ta oznámila už na začátku června, že letošní loveckou sezonu také zcela vynechá, a to z důvodu nedostatku času na přípravu této náročné operace.

Letos se lovit nebude

Islandský tisk podle agentury AFP informoval, že za zrušení lovu může nepřímo tamní vláda. Povolenky, které vydává, totiž přišly letos od úřadů příliš pozdě a velrybáři tedy neměli čas připravit lodě, sehnat posádky a vyřešit i zbytek složité logistiky. Ředitel Hvaluru Kristjan Loftson uvedl, že dalším problémem byla v posledních letech i situace na tradičním a největším trhu v Japonsku. V této zemi totiž vyšly velrybí pokrmy z módy, a proto padá i cena masa.

Letošní rok se tedy stane teprve prvním od roku 2002, kdy v islandských vodách nebude harpunována jediná velryba. Mezi lety 1986 a 2002 totiž Island dodržoval moratorium na zákaz lovu velryb, které vydala Mezinárodní velrybářská komise.

Podle islandských úřadů je povoleno ročně ulovit v místních vodách 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých – toto nařízení platí do roku 2023. Už v minulých letech se ale tamní velrybáři nedokázali těmto kvótám ani přiblížit: například roku 2018 ulovili 145 myšoků a šest plejtváků malých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...