Velcí bílí žraloci míří častěji na sever. Jdou po tuleních

Žraloci bílí se v posledních letech objevují celé stovky kilometrů severněji, než bývalo zvykem. Vědci teď popsali, jak rozsáhlá je tato změna a také to, co je její příčinou.

„Obrovská ryba neslyšně proplouvala noční vodou. Kupředu ji poháněly jen krátké údery srpkovitě modelovaného ocasu,“ je první věta románu Čelisti později zfilmovaného Stevenem Spielbergem. Hlavní zápletkou knihy je to, že se lidožravý žralok bílý objeví mnohem severněji, než je běžné. Od té doby se ale svět změnil: letos totiž začali američtí rybáři narážet na tyto predátory už i u státu Maine, tedy asi 300 kilometrů severněji od dějiště Čelistí.

Tito žraloci mohou měřit až šest metrů, jejich nejoblíbenější kořistí jsou tuleni. A právě ti je lákají stále více na sever, tvrdí vědci. Až donedávna byla bílá trojúhelníková ploutev rozřezávající hladinu v místech, jako je Maine, zcela výjimečnou podívanou, teď se ale tamní obyvatelé musí učit s „velkými bílými“ žít.

Vědci spojují častější pozorování těchto žraloků právě se zvýšenou dostupností tuleňů, kterými se žraloci živí, a současně tvrdí, že návštěvníci pláží jsou před žraločími útoky velmi dobře chránění a nehrozí jim větší nebezpečí.

Napadení člověka se ale nedá vyloučit. První zaznamenaný smrtelný útok velkého bílého žraloka v Maine se stal v roce 2020, kdy zabil 63letou Julie Dimperio Holowachovou u Bailey Island.

Proč se velcí bílí žraloci stěhují na sever?

Trend posunu žraloků bílých směrem k severu je v posledních letech zcela jasný, tvrdí Greg Skomal z Massachusetts Department of Marine Fisheries, který výzkumu těchto paryb zasvětil většinu života. Skomal se zabýval výskytem žraloků v Novém Skotsku v nové studii, která vyšla v odborném časopise Marine Ecology Progress Series.

Podle ní se během pouhých čtyř let zvýšil počet těchto predátorů v některých místech dvaapůlkrát, na jiných dokonce až čtyřikrát. Čím severněji, tím rychleji tam žraloků přibývalo. Podle Skomala se zvýšila i průměrná doba pobytu žraloků v těchto vodách: ze 48 na 70 dní.

Hlavním důvodem této změny v tomto případě nejsou klimatické změny, jež mají jinak na migrace zvířat významný vliv. Podle Skomala je hlavní příčinou úspěšná ochrana tuleňů u pobřeží Nové Anglie a Kanady prostřednictvím zákonů, jako je zákon o ochraně mořských savců, což významně zvýšilo počet těchto zvířat. Ale současně to otevřelo lákavou možnost kořisti pro žraloky.

Žraloci s imunitou

Žraloci to samozřejmě nevědí, ale těží i z toho, že velcí bílí žraloci nesmí být ve federálních vodách lovení. To platí už od roku 1997. Nedodržuje se to ale vždy a všude – například vloni se rybáři v Massachusetts rozhodli, že tento zákaz budou vědomě ignorovat a žraloky začnou zabíjet. Stát to lovcům zkomplikoval tím, že zakázal používat v pobřežních vodách těžké vybavení, jež je pro lov „velkých bílých“ nutné.

Nevyprovokované žraločí útoky se dají rozdělit na tři druhy. Tím prvním a zdaleka nejčastějším jsou „přepadení“. Tak zní přezdívka pro útoky, kdy žralok ukousne z plavce nebo surfaře kus masa a pak se k němu už nevrátí. V těchto případech se žralok nejspíš špatně zorientuje ve vodě a musí se rychle rozhodnout, zda zaútočí, nebo ne. Člověka si vybere omylem. To se nejčastěji děje na místech, kde je větší množství lidí, typicky u pláží. Lidé mohou v takových případech, zejména je-li zhoršená viditelnost, žraloky vyprovokovat například příliš pestrým oblečením, blýskavými šperky nebo příliš kontrastním opálením. Žralok si velmi rychle uvědomí, že člověk je příliš velká kořist a už se neodváží k němu vrátit. I jedno takové kousnutí však může způsobit smrt.

Druhý a třetí typ útoku je typický pro hlubší vody poblíž mělčin. Jsou mnohem nebezpečnější v tom, že žralok se v tomto případě ke své kořisti vrací. Často začínají tím, co všichni dobře znají z filmů. Žralok několikrát člověka obepluje, dobře si ho prohlédne a teprve pak útočí. Tyto dva typy se liší tím, že při prvním zaútočí bez varování, při druhém žralok do člověka nejprve narazí čumákem.

Úřady argumentovaly tím, že tito žraloci sice vypadají hrůzostrašně, ale jejich útoky na lidi jsou velmi výjimečné. Podle Mezinárodního archivu útoků žraloků (International Shark Attack File) Floridského muzea přírodní historie bylo v minulosti zaznamenáno méně než šedesát smrtelných útoků bílých žraloků na člověka. Pro srovnání: jen v České republice připravily v letech 2008–2018 včely, vosy a sršni o život 44 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 44 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...