Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.

„Kukačka sice snáší vejce, ale nestaví si hnízdo; někdy snáší vejce do hnízda menšího ptáka poté, co pozřela jeho vejce,“ psal už ve čtvrtém století před naším letopočtem Aristoteles v knize Historia animalium. Lidovou tvořivostí se ale z toho stalo tvrzení, že kukačka nosí svoje vejce v zobáku do cizích hnízd. A toto tvrzení pak mezi lidmi zdomácnělo a dodnes ho rodiče vypráví svým dětem. Teď ho vyvrátili vědci.

Výzkum kladení kukaček obecných spojil vědce z Česka, Finska, Jihoafrické republiky a Velké Británie. Během čtyř hnízdních sezon pořídili přes šedesát videozáznamů kladení vajec kukačkou v hnízdech rehka zahradního. Ten je jediným pravidelným hostitelem kukačky, který si nestaví otevřená hnízda a hnízdí v dutinách nebo budkách. Právě záznamy ze sedmi set hnízdních budek ve Finsku vědcům poprvé v historii umožnily detailně sledovat chování kukaček při kladení.

Vejce rehka a kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Povedlo se nám zaznamenat dvě hlavní strategie, které kukačky používají. Buď kladou od vstupu do hnízda, kdy vejce musí do hnízdní kotlinky doslova doletět a část vajec skončí mimo ni, nebo dokonce spadne mimo hnízdo. Ve druhém případě pak vstoupí kukačka přímo do hnízda a naklade vejce přímo do kotlinky, kdy je sice zaručeno, že se do ní trefí, ale hrozí, že naruší hnízdní materiál, což může přimět hostitele k opuštění hnízda. Navíc také narůstá riziko, že se v malé dutině kukačka zasekne, nepodaří se jí dostat ven, a dokonce uhyne. Reprodukční úspěch je u přímého kladení padesát procent, u kladení ze vchodu pak jen dvacet procent,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Grim.

Podle vědců tyto strategie představují evoluční „závody ve zbrojení“ mezi parazitickou kukačkou a hostitelskými ptáky. Studie zveřejněná v časopise Animal Behaviour také potvrzuje, že dutinová hnízda poskytují hostitelům silnou ochranu proti parazitismu kukaček.

Je pozoruhodné, že v populaci kukaček se udržují dvě strategie kladení vajec, i když jsou odlišně úspěšné. Tato studie je vůbec první, která takovou variabilitu chování prokázala nejen u kukaček, ale u všech hnízdních parazitů, což ukazuje, jak rozmanité a přizpůsobivé může být chování těchto ptáků.

Rehek s mládětem kukačky
Zdroj: Ostravská univerzita/Tomáš Grim

„Ve starší literatuře, včetně české, se donášení vajec v zobáku bralo jako fakt, přestože žádné solidní důkazy nikdo nikdy nepřinesl. Jako první jsme tak doložili, jak kukačka ve skutečnosti klade vejce v situaci, kdy by pro ni bylo jednodušší neklást přímo do hostitelského hnízda, ale na zem a jen vejce do hnízda donést v zobáku. I díky záznamům jsme tak definitivně vyvrátili mýtus o kladení zobákem, o kterém se hovoří už od časů Aristotela,“ dodává hlavní autor studie Michal Kysučan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...