Vědci vrátili ochrnuté ženě řeč, díky umělé inteligenci promluvila skrze virtuální postavu

Nahrávám video
Události: Komunikace díky umělé inteligenci
Zdroj: ČT24

Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých třiceti letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí řeč v jisté podobě vrátila, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.

Vědci vydali výsledky experimentu v odborném časopise Nature a poskytli i krátké video s Johnsonovou. Bývalá učitelka v něm sedí naproti obrazovce s animovaným ženským obličejem, kde se postupně zobrazují jednoduché věty. Johnsonová se je vždy pokusí vyslovit, načež po menší prodlevě slova říká její „avatar“ na obrazovce.

Signály v mozku pacientky v tu chvíli snímal implantát s elektrodami, jehož záznamy jsou převáděny do zvuků a pohybů digitálního obličeje za pomoci sofistikovaného programu. Vědci umělou inteligenci vycvičili, aby v datech rozeznávala nikoli slova, ale jednotlivé významotvorné hlásky, vysvětluje NYT. Zároveň se pokusili zreprodukovat hlas pacientky na základě nahrávky jejího svatebního projevu.

Experti podle NYT uvádí, že to je poprvé, co se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře. „Je docela vzrušující, že analytici byli schopni čistě z povrchu mozku shromáždit celkem dobré informace o různých aspektech komunikace,“ komentoval výsledky neurochirurg Parag Patil z Michiganské univerzity, kterého časopis Nature požádal o kontrolu článku před jeho publikací.

„Vrátit lidem to, kým jsou“

Studie kalifornského týmu vyšla jen několik měsíců poté, co výzkumníci v Texasu prezentovali metodu umožňující „překládat“ do textu mozkové signály člověka, který poslouchá vyprávění nebo si představuje, že někomu vykládá příběh. Autoři systému tehdy také hovořili o potenciálu pro lidi, kteří ztratili schopnost mluvit. Oba projekty dokládají překotný vývoj kolem nástrojů označovaných jako umělá inteligence, které nacházejí využití v řadě odvětví včetně medicíny.

„Dalo mi to pocit, jako bych byla zase plnohodnotným člověkem,“ napsala nyní 48letá Johnsonová reportérce NYT o své zkušenosti s novou technologií. „Snažíme se prostě vrátit lidem to, kým jsou,“ uvedl zase neurochirurg Edward Chang z Kalifornské univerzity v San Francisku, který byl jedním z vedoucích klinického testu.

Cílem je pomoci lidem, kteří nemohou mluvit v důsledku mrtvice nebo mozkové obrny či amyotrofické laterální sklerózy. Implantát, který Changův tým používá, zatím musí být kabelem připojený k počítači, experti ale pracují na bezdrátových verzích. Výzkumníci doufají, že jednou technologie umožní pacientům vést normální konverzace skrze virtuální podobizny, které budou zvládat správný tón hlasu, změny intonace i vyjadřování emocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...