Vědci vrátili ochrnuté ženě řeč, díky umělé inteligenci promluvila skrze virtuální postavu

Nahrávám video

Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých třiceti letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí řeč v jisté podobě vrátila, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.

Vědci vydali výsledky experimentu v odborném časopise Nature a poskytli i krátké video s Johnsonovou. Bývalá učitelka v něm sedí naproti obrazovce s animovaným ženským obličejem, kde se postupně zobrazují jednoduché věty. Johnsonová se je vždy pokusí vyslovit, načež po menší prodlevě slova říká její „avatar“ na obrazovce.

Signály v mozku pacientky v tu chvíli snímal implantát s elektrodami, jehož záznamy jsou převáděny do zvuků a pohybů digitálního obličeje za pomoci sofistikovaného programu. Vědci umělou inteligenci vycvičili, aby v datech rozeznávala nikoli slova, ale jednotlivé významotvorné hlásky, vysvětluje NYT. Zároveň se pokusili zreprodukovat hlas pacientky na základě nahrávky jejího svatebního projevu.

Experti podle NYT uvádí, že to je poprvé, co se podařilo přímo z aktivity mozku odvodit mluvené slovo a výrazy tváře. „Je docela vzrušující, že analytici byli schopni čistě z povrchu mozku shromáždit celkem dobré informace o různých aspektech komunikace,“ komentoval výsledky neurochirurg Parag Patil z Michiganské univerzity, kterého časopis Nature požádal o kontrolu článku před jeho publikací.

„Vrátit lidem to, kým jsou“

Studie kalifornského týmu vyšla jen několik měsíců poté, co výzkumníci v Texasu prezentovali metodu umožňující „překládat“ do textu mozkové signály člověka, který poslouchá vyprávění nebo si představuje, že někomu vykládá příběh. Autoři systému tehdy také hovořili o potenciálu pro lidi, kteří ztratili schopnost mluvit. Oba projekty dokládají překotný vývoj kolem nástrojů označovaných jako umělá inteligence, které nacházejí využití v řadě odvětví včetně medicíny.

„Dalo mi to pocit, jako bych byla zase plnohodnotným člověkem,“ napsala nyní 48letá Johnsonová reportérce NYT o své zkušenosti s novou technologií. „Snažíme se prostě vrátit lidem to, kým jsou,“ uvedl zase neurochirurg Edward Chang z Kalifornské univerzity v San Francisku, který byl jedním z vedoucích klinického testu.

Cílem je pomoci lidem, kteří nemohou mluvit v důsledku mrtvice nebo mozkové obrny či amyotrofické laterální sklerózy. Implantát, který Changův tým používá, zatím musí být kabelem připojený k počítači, experti ale pracují na bezdrátových verzích. Výzkumníci doufají, že jednou technologie umožní pacientům vést normální konverzace skrze virtuální podobizny, které budou zvládat správný tón hlasu, změny intonace i vyjadřování emocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...