Vědci odhalili v lidském oku znaky, které naznačují příchod Parkinsonovy choroby. Objevují se už sedm let před prvními příznaky nemoci. Je to poprvé, kdy se podařilo prokázat tyto nálezy několik let před stanovením diagnózy. Přelomové výsledky umožnila zatím nejrozsáhlejší studie zobrazování sítnice u Parkinsonovy nemoci.
Výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Neurology, rozpoznal znaky spojené s Parkinsonovou chorobou na snímcích očí pomocí umělé inteligence. Že nejde o náhodu, ověřili později vědci v databázi UK Biobank.
Využití údajů ze skenování očí už dříve odhalilo příznaky dalších neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy a nejnověji i schizofrenie.
Tato oblast výzkumu (oculomics neboli „okulomika“) existuje sice v moderní podobě jen krátce, ale může se pochlubit už řadou úspěchů. Skenování očí a údaje o nich dokázaly odhalit třeba náchylnost k vysokému krevnímu tlaku nebo kardiovaskulárním onemocněním včetně mrtvice a cukrovky.
Detailní pohled
Lékaři již dlouho vědí, že oko může fungovat jako „okno“ do zbytku těla a umožňuje přímý pohled na mnoho aspektů našeho zdraví. Snímky sítnice s vysokým rozlišením jsou dnes běžnou součástí péče o oči, zejména typ 3D skenování známý jako optická koherenční tomografie (OCT), který se využívá na očních klinikách i v oční optice. Za méně než minutu vytvoří OCT sken průřez sítnicí (zadní částí oka) s neuvěřitelnými detaily – až na tisícinu milimetru.
Tyto snímky jsou nesmírně užitečné pro sledování zdravotního stavu očí, ale jejich hodnota sahá mnohem dál, protože skenování sítnice je jediným neinvazivním způsobem, jak zobrazit vrstvy buněk pod povrchem kůže. V posledních letech začali vědci využívat výkonné počítače k přesné analýze velkého množství OCT a dalších snímků očí, a to za zlomek času, který by k tomu potřeboval člověk.
Pomocí typu umělé inteligence známého jako strojové učení jsou teď počítače schopné odhalit skryté informace o celém těle pouze z těchto snímků. A právě na kombinaci těchto přístupů je založena zmíněná „okulomika“.
Ne rozsudek, ale naděje, věří autor studie
Hlavní autor studie, profesor Siegfried Wagner, je z výsledků nadšený. „Stále žasnu nad tím, co všechno můžeme díky skenování očí objevit. I když ještě nejsme připraveni předpovědět, jestli se u jedince Parkinsonova choroba vyvine, doufáme, že by se tato metoda mohla brzy stát nástrojem pro předběžný screening lidí ohrožených onemocněním.“
Metoda je podle něj přelomová, protože člověku dává naději. Není rozsudkem, který by ukazoval, že se už nedá nic změnit. Naopak, díky tomu, jak včasné je toto varování, dává nemocným naději, že se s jejich problémem dá něco dělat.
„Zjištění některých náznaků řady onemocnění ještě předtím, než se objeví příznaky, znamená, že v budoucnu by lidé mohli mít čas na změnu životního stylu, aby předešli vzniku některých chorob, a lékaři by mohli oddálit nástup a dopad neurodegenerativních poruch, které mění život.“
Potvrdit a prokázat
Parkinsonova choroba je progresivní neurologické onemocnění, které se vyznačuje snížením hladiny dopaminu, a při posmrtném vyšetření pacientů s Parkinsonovou chorobou byly zjištěny také významné rozdíly v takzvané INL (vnitřní jaderné vrstvě) sítnice.
Předchozí studie využívající OCT zjistily morfologické abnormality spojené s touto chorobou, ale výsledky byly poněkud zmatené.
Tato studie potvrdila předchozí zprávy o výrazně tenčí vrstvě GCIPL (ganglion cell–inner plexiform layer) a zároveň poprvé zjistila i tenčí INL. Dále prokázala, že snížená tloušťka těchto vrstev je spojena se zvýšeným rizikem vzniku Parkinsonovy choroby, a to nad rámec rizika způsobeného jinými faktory nebo komorbiditami.
