Vědci úspěšně přenesli embryo nosorožce do náhradní matky. Samice uhynula, pokus ale přináší naději pro celý druh

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Chtějí ji ale využít pro záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního.

Březí samice sice později uhynula na infekci související se záplavami, ale její pitva prokázala, že embryo v ní úspěšně rostlo. Cílem projektu je zachránit před vyhynutím nosorožce bílého severního. Na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin, obě narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové.

Šéf projektu BioRescue Thomas Hildebrandt věří, že první mládě nosorožce bílého severního by se díky využití této metody mohlo narodit za dva až tři roky. Narození takřka vyhynulého zvířete očekává do tří let také vedoucí mezinárodních projektů Zoo Dvůr Králové Jan Stejskal. „To je optimistický odhad,“ řekl.

Od umělého oplodnění k embryu

K průlomovému zákroku podle vědců došlo 24. září 2023 v keňské rezervaci Ol Pejeta. Experti konsorcia BioRescue tam vložili do těla samice Curry, kterou vybrali jako náhradní matku, embryo vytvořené z vajíčka samice Elenor žijící v belgickém parku Pairi Daiza. Spermie pocházela od samce Athose ze Zoo Salcburk v Rakousku.

Vajíčka a spermie spojili vědci v italské laboratoři Avantea v Cremoně, do Afriky pak byla embrya převezena ve speciálním kryoboxu. Do náhradní matky vložili embrya raději dvě. Důvod je stejný jako u umělého oplodnění u lidí: zvyšuje se tak šance na úspěch.

Embryo odebrané od mrtvé samice
Zdroj: Safari Park Dvůr Králové nad Labem

Tento tým se opíral o řadu zkušeností s embryotransferem: povedl se jim už třináctkrát, ale u nosorožců je tato procedura nesmírně náročná, už jen kvůli jejich velikosti. U samic nosorožce bílého severního ji zatím neprovedli, protože jsou příliš cenné, kdyby se něco nepodařilo. Na světě jsou totiž poslední dvě známé samice: Nájin a Fatu. Poslední samec nosorožce bílého severního Súdán zemřel už roku 2018.

To může vypadat, jako by tento druh už neměl šanci na přežití, ale vědci už znají cesty, jak to vyřešit. V tekutém dusíku totiž mají uložené živé buňky celkem dvanácti nosorožců bílých severních. Obě samice v současnosti žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, kde mají nepřetržitou péči i ochranu strážců. Třicet embryí severního bílého nosorožce, které vědci BioRescue vytvořili od roku 2019, je uloženo v tekutém dusíku při teplotě -196 stupňů Celsia v Berlíně a Cremoně a čekají na transfer do těl náhradních matek nosorožce bílého jižního.

Úspěch i smrt

Od září do listopadu 2023 byla náhradní matka Curra nepřetržitě sledována v jednom z výběhů keňské rezervace Ol Pejeta. První pozitivní zprávou bylo, že samec Ouwan o ni přestal projevovat zájem. Což byl náznak, že se embryo ujalo – samec pozná, že březí samici nemá důvod oplodňovat. Na 28. listopadu naplánovali odborníci kontrolní vyšetření samice Curry, které mělo její březost potvrdit, nebo vyvrátit.

Curra ovšem byla několik dnů před tím nalezena mrtvá. Z oblasti Ol Pejety byly hlášeny extrémní srážky spojené pravděpodobně se změnami klimatu, které vedly k částečnému zaplavení výběhu a k nešťastnému uvolnění spor bakterií Clostridia. Při ohledání samice byla potvrzena nejen zmíněná masivní intoxikace bakteriemi, ale v děloze rovněž 6,4 centimetru velký plod samčího pohlaví. Vzorky tkáně plodu byly převezeny do Berlína, kde potvrdili, že tento plod pocházel z embryotransferu.

V Keni mezitím první analýzy ukázaly jako možné původce nákazy bakterii Paenicolostridium sordellii, které podlehl také samec Ouwan. Ochranáři tam proto okamžitě vytvořil krizový plán a nastavili opatření k ochraně dalších zvířat. Včetně Nájin a Fatu. Nosorožci dostali antibiotika a vědci pro ně vytvořili i zvláštní karantenní oblasti v zatopených místech a postavili i nové evakuační ohrady.

Co bude dál?

Tým v práci navzdory úhynu dvou nosorožců pokračuje. Vybírá a připravuje dalšího samce, který by svým chováním vůči samici měl poskytnou vědcům informace o ideálním času, kdy by náhradní matka měla přijmout vkládané embryo. Biologové také připravují další náhradní matku, která doplní již vybrané samice. Tyto kroky zaberou mnoho měsíců a až po nich bude následovat transfer embrya severního bílého nosorožce.

Nahrávám video
Poslední nosorožec
Zdroj: ČT24

„Ušli jsme za posledních pár let velký kus cesty a učinili řadu významných kroků. Naučit se odebírat vajíčka nosorožce, převážet je z Afriky do Evropy, oplodnit uchovaným spermatem a také zamrazit. Nyní se podařilo úspěšně vložit do náhradní matky snadněji dostupné embryo příbuzného jižního bílého nosorožce. Je to skutečně předposlední krok. Zbývá nám totéž dokázat s embryem severního nosorožce. Safari park je jediné místo na světě, kde se v minulosti podařilo přirozeně rozmnožit tato zvířata. Také díky tomu a především díky ohromnému úsilí mezinárodního týmu odborníků se nyní může s pomocí asistované reprodukce podařit zachránit fakticky vyhubený druh,” dodává ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...