Vědci testují první vakcínu proti houbovým parazitům, výsledky jsou slibné

Houbové infekce způsobují ročně přes třináct milionů vážných infekcí, před nimiž zatím neexistuje ochrana. Změna klimatu může jejich hrozbu ještě zvýšit, a tak vědci začali pracovat na první vakcíně. Její výsledky zatím vypadají velmi dobře.

Vědci z Georgijské univerzity oznámili, že vyvinuli očkovací látku, která by měla ochránit člověka před celou řadou nebezpečných plísní. Ve studiích na zvířatech tato experimentální vakcína zabránila závažným infekcím a úmrtím na tři druhy hub, které u lidí často způsobují onemocnění. Autoři to považují za úspěch a chtějí nyní začít s testy na lidských dobrovolnících. 

„Vzhledem k tomu, že vakcína je zaměřena na tři různé patogeny, má potenciál být průlomová, pokud jde o invazivní houbové infekce,“ uvedla v nedávném prohlášení univerzity hlavní autorka výzkumu Karen Norrisová.

Experimentální vakcína má zvýšit ochranu u lidí se sníženou imunitou proti třem nejběžnějším skupinám plísní, o nichž je známo, že způsobují smrtelné infekce u lidí: Pneumocystis, Aspergillus a Candida. Vakcína by měla fungovat tak, že naučí imunitní systém rozpoznávat protein, který se vyskytuje u všech těchto tří hub. A to by mělo posílit imunitu v případě, že se s těmito patogeny později opravdu setkají.

Vakcínu tým testoval jen na zvířatech, a to na myších a makacích. Vědci museli obě skupiny po očkování houbami nakazit. Aby se to povedlo, podávali jim léky snižující imunitní reakci. Zvířata si vytvořila protilátky proti tomuto celoplošnému houbovému proteinu a odolávala pak nákaze všemi třemi druhy plísní. A to velmi úspěšně: nenakazilo se žádné očkované zvíře, zatímco ve skupině nevakcinovaných infekce postihla asi polovina tvorů. Vědci vydali výsledky této práce v odborném žurnálu PNAS Nexus.

Velký houbový problém

Plísně patří mezi houby. Tyto mikroorganismy sice nejsou tak častou hrozbou jako viry ani bakterie a zejména pro zdravé nepředstavují žádný velký problém. Napadají ale nemocné, hlavně ty ve špitálech, jejichž obranyschopnost je oslabená jinou chorobou. Ukázalo se to například během covidové pandemie, když pacienty v indických nemocnicích zasáhla druhotná epidemie „černé plísně“. 

Mukormykóza, známá také jako černá plíseň nebo zygomykóza, je způsobena skupinou plísní zvanou mukormycety. Tyto houby žijí zejména v půdě a v rozkládající se organické hmotě, jako jsou listy, kompostové hromady nebo shnilé dřevo, popisuje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.

Když někdo tyto plísňové spory vdechne, může dojít k infekci, která nejčastěji postihuje dutiny nebo plíce. Mukormykóze a dalším plísňovým chorobám se také říká „oportunní infekce“ – přisedají totiž na další nemoci, respektive lidi, kteří zápolí s chorobami nebo užívají léky snižující schopnost organismu bojovat s infekcemi.

Zdravých lidí se to netýká. Lidské tělo je velmi dobře chráněné před houbami už tím, že je v něm příliš teplo na to, aby v něm plísně mohly přežívat. Nová studie ale letos upozornila, že s klimatickými změnami se u hub objevuje stále více mutací, které by jim mohly umožnit se s tímto problémem vypořádat. S podobnou premisou operuje populární hra The Last of Us, na jejíž motivy vznikl i seriál.

I kdyby k takovému zmutování nedošlo, tak i léčba existujících chorob způsobených houbami je složitá, protože medicína nemá po ruce dostatek účinných léčiv. Vědci z Georgijské univerzity nyní věří, že mají toto řešení na dosah.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...