Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Nahrávám video

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.

Každoročně se v Česku narodí asi stovka neslyšících dětí. V minulosti byly odsouzené k životu v tichu a odkázané v komunikaci na znakovou řeč. Naději jim daly kochleární implantáty, miniaturní elektronická zařízení, která obchází poškozené buňky ve vnitřním uchu a dodávají signál v podobě elektrických impulzů přímo do mozku.

To je i případ Mariany Barančíkové, která dostala tento implantát v jednom roce, do té doby neslyšela vůbec. Rodiče s ní mluvili v českém znakovém jazyce. Dnes ho používají už jenom v případech, kdy je nutné implantáty sundat – jinak je již pro Marianu hlavní mluvená řeč. A právě to, jak komunikuje, je teď nesmírně zajímavé pro vědce.

Mozek potřebuje podněty

Její mozkovou aktivitu sledují pomocí speciální čepice. Díky ní vědci vidí, jak dítě reaguje na znakový jazyk nebo mluvená slova. Výzkum ukázal, že se vyplatí před operací kochleárního implantátu znakovou řeč používat. Má totiž pozitivní vliv i na následné osvojení mluvené řeči. Jak je to možné?

„Dítěti ukážeme, už když je malé, když ještě nemá přístup ke zvuku, že existuje vztah mezi něčím, co chceme označit a máme pro to nějaký prostředek,“ vysvětluje Michaela Svoboda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Rodiče Mariany to nemají podložené žádnou studií, ale čistě pocitově věří, že to pomohlo.

Na výzkumu spolupracoval i tým ORL specialistů. Byl v něm i Viktor Chrobok z Fakultní nemocnice Hradec Králové. „Myslím si, že je strašně důležité, aby se hledaly všechny možné cesty, aby dítě dostávalo informace, jak se komunikuje ve světě, protože to rozvíjí mozek, rozvíjí to centrální nervový systém,“ poznamenal.

A potvrzuje to i psycholingvistka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd. „Systematická data pro populaci neslyšících dětí moc neexistují a určitě neexistují v češtině. A tím, že vývoj zmapujeme, tak můžeme pomoci logopedům a dalším profesionálům, kteří s dětmi pracují,“ upozornila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 16 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 17 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 19 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 21 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.