Vědci se přiblížili vytvoření blesku v mracích. Ostřelují oblaka laserem

Tým evropských vědců úmyslně spustil elektrickou aktivitu v bouřkových mracích. Využil k tomu silné laserové pulsy. Doposud se nic podobného nikomu nepodařilo.

Na vrcholku hory South Baldy Peak v Novém Mexiku vyrostlo loni komplikované technické zařízení. Jeho cílem bylo pálit výkonným laserovým „dělem“ do oblaků a vytvořit v nich vlákna plazmatu.

Vědcům se to opravdu podařilo: mezi dvěma bouřkami tento jev vytvořili, plazma opravdu vzniklo. A fungovalo jako vodič – podobně jako slavný drak Benjamina Franklina. V oblacích došlo k elektrickým výbojům, na zem ale blesk nesjel, protože vlákna existovala jen příliš krátkou dobu.

„Byl to důležitý první krok k tomu, abychom dokázali pomocí laserů vyvolat blesky,“ popsal úspěch hlavní autor tohoto výzkumu Jérôme Kasparian z univerzity v Lyonu. „Bylo to úplně poprvé, co někdo vyvolal stav, ze kterého vznikají blesky. Dalším krokem bude právě pokus o vytvoření pravého blesku.“ To by se podle něj mohlo stát relativně brzy, hned poté, co vědci upraví a vylepší laser.

Tato úprava by neměla být nijak složitá, v podstatě spočívá jen v přeprogramování několika sekvencí, aby vystřelované paprsky měly požadované vlastnosti a mohly zažehnout blesk. Aby se to mohlo stát, musí vlákna vydržet delší dobu než nyní.

Blesky mohou i pomáhat

Proč to vlastně vědci dělají? Blesky jsou stále ještě značně nepochopený fenomén, na jejich vznik má vliv obrovské množství faktorů. A mají také značný ničivý potenciál, proto se vyplatí pochopit, za jakých okolností vznikají a jak „přežívají“. Pokud by se vědci naučili blesky spustit uměle v oblacích, mohlo by to prospět jak základnímu výzkumu, tak aplikované vědě. To znamená, že by se toho dalo využít například pro výzkum ochrany před blesky.

Pulzní lasery s vysokou energií jsou pro spouštění blesků velmi účinným nástrojem. Mohou vytvářet výše popsaná plazmová vlákna, což jsou vlastně ionizované kanály molekul, které ve vzduchu fungují jako vodiče.

Pro fyziky je tato myšlenka docela jednoduchá, první návrhy na vyvolání umělých blesků se objevily už před více než třiceti roky. Ale až doposud k tomu vědcům chyběly dostatečně přesné a výkonné nástroje. Současná generace laserů už ale tyto vlastnosti má.

Na tomto mezinárodním projektu s názvem Teramobile se podílí vědci z celého světa, financují ho německé a francouzské vědecké instituce. Využívají speciálního laseru, který má sice dostatečně vysoký výkon, ale přitom je mobilní a dá se převážet v nákladním autě. Horu South Baldy Peak si vybrali proto, že se nachází dostatečně vysoko a současně je blízko observatoř, která umí měřit vlastnosti mraků a bouřek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...