Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.

Vědci z Duke University ve Spojených státech analyzovali genetické vzorky více než pěti tisíc dětí ve věku čtyř až osmnácti let, u kterých byla diagnostikována porucha autistického spektra. Do výzkumu byli zahrnuti také jejich sourozenci bez diagnózy autismu.

Analýza odhalila čtyři geneticky odlišné skupiny dětí s autismem. Každá z nich se lišila jak genetickým profilem, tak konkrétními projevy.

První z nich (behavioral challenges) zahrnuje děti s výraznými problémy v chování. Druhá (mixed ASD with developmental delay) kombinuje autistické projevy s celkovým vývojovým opožděním. Do třetí skupiny (moderate challenges) spadají děti s mírnějšími symptomy, zatímco poslední (broadly affected) zahrnuje nejzávažnější případy s širokým zásahem do více oblastí vývoje.

Genetické rozdíly mezi podtypy autismu ovlivňují vývoj a projevy

I když některé podtypy autismu sdílejí podobné rysy, jako je opožděný vývoj nebo mentální postižení, genetické rozdíly naznačují, že za těmito společnými charakteristikami se skrývají odlišné biologické procesy.

Vědci zjistili, že načasování genetických narušení a jejich vliv na vývoj mozku se liší u každého podtypu autismu.

Výsledky studie ukazují, že některé genetické faktory mohou ovlivnit vývoj ještě před narozením, zatímco jiné se projeví až během růstu dítěte. Jak uvedla spoluvedoucí studie Natalie Sauerwaldová z Flatiron Institute v New Yorku: „To, co vidíme, není jen jeden biologický příběh autismu, ale několik odlišných příběhů.“

Tento přístup podle Sauerwaldové pomáhá vysvětlit, proč předchozí genetické studie autismu zaostávaly. „Bylo to jako snažit se vyřešit skládačku, aniž bychom si uvědomili, že se ve skutečnosti díváme na několik různých hádanek smíchaných dohromady. Nemohli jsme vidět celý obraz a genetické vzorce, dokud jsme jednotlivce nezačali rozdělovat do podtypů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.