Vědci rekonstruovali podobu kněžny Ludmily. Podívejte se do tváře patronky Čech

Nahrávám video
Rekonstrukce vzhledu kněžny Ludmily
Zdroj: Cícero Moraes

Díky moderním vědeckým a technickým metodám může veřejnost pohlédnout do tváře svaté Ludmile, od jejíhož úmrtí v těchto dnech uplynulo 1100 let. Mezinárodní tým odborníků z České republiky a Brazílie digitálně z jednotlivých segmentů znovu sestavil obličejovou část Ludmiliny lebky a další specialista, Brazilec Cícero Moraes, následně rekonstruoval kněžnin obličej.

Vědci prezentovali výsledky ve čtvrtek 16. září na tiskové konferenci v Arcibiskupském paláci a jejich rekonstukce představuje Ludmilu mnohem více než jen jako pouhé jméno z učebnice dějepisu, které stálo na počátku přemyslovského rodu.

Nahrávám video
Tisková konference k odhalení pravděpodobné tváře svaté Ludmily
Zdroj: ČT24

Realizační tým při práci vycházel z nových digitálních modelů, pořízených kombinací laserového skenování a různých metod metrických analýz obrazu. Stejné metody vědci využili už v minulosti a díky nim vznikly přesné digitální kopie ostatků přemyslovských knížat, české královny Judity, několika světců, ale i korunovačních klenotů, Závišova kříže a relikviáře svatého Maura. 

Jedná se o způsoby dokumentace, které jsou v současnosti považovány za nejpřesnější a také za nejbezpečnější. „Jsou totiž absolutně bezkontaktní, a proto nachází své uplatnění při dokumentaci těch nejvzácnějších historických artefaktů,“ uvedli autoři výzkumu. 

Rekonstrukce svaté Ludmily
Zdroj: Cícero André da Costa Moraes

Vedle nových digitálních modelů vědci také plně využili studie a analýzy provedené  Emanuelem Vlčkem, lékařem a paleontologem, který zkoumal ostatky českých panovnických rodů.

„Díky analýzám profesora Vlčka jsme měli k dispozici velmi kvalitní antropologický posudek, rentgenologické vyšetření a poměrně dobrou představu o zdravotním stavu kněžny. Dalším velmi přínosným zdrojem informací jsou potom výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných,“ popsali vědci. 

Jak vypadala rekonstrukce

Lebka světice je nekompletní, takže vědci museli začít anatomickou rekonstrukcí celé obličejové části, teprve potom mohla proběhnout samotná rekonstrukce obličeje. K řešení této úlohy využil Cícero Moraes kombinaci dvou trojdimenzionálních metod rekonstrukce obličeje: metody anatomické a metody hloubky měkkých tkání.

Metoda anatomická využívá skutečnosti, že lebka poskytuje jednoznačné informace o úponech jednotlivých svalů. Metoda měkkých tkání využívá znalosti tloušťky měkkých tkání na předem definovaných markrech, tedy konkrétních místech na lebce.

Vzhledem k tomu, že se tyto dvě různé metody postupu nevylučují a nejsou protikladné, využil Cícero Moraes při rekonstrukci obličeje výhod a nejlepších aspektů obou, jejich vzájemnou kombinaci. Nejprve byla zkoumána úponová místa na lebce a na základě jejich robustnosti vytvořena svalová hmota obličeje.

Svalovou vrstvu pak pokryla simulovaná hmota podkožního tuku a kůže. Vznikl tak základní rekonstrukční model. Finální úpravu představuje nanášení textur, vlasů nebo obočí. Tato poslední etapa rekonstrukce je ale už z velké části uměleckým vkladem. „Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů nemáme o barvě očí, barvě a délce vlasů nebo přesném odstínu pleti žádné informace,“ přinávají autoři.

Kdo byla svatá Ludmila

První česká světice, svatá Ludmila, žila na přelomu 9. a 10. století a pocházela z rodu pšovských knížat usazených na místě dnešního Mělníka. Narodila se podle dostupných pramenů v roce 860 a okolo roku 875 se vdala za knížete Bořivoje I. – prvního historicky doloženého Přemyslovce.

V roce 882 pokřtil svatý Metoděj knížete Bořivoje I. na Moravě, a poté také kněžnu Ludmilu v Čechách. Stala se horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. Proslula vlídností a spravedlností, pomáhala chudým. Protože přijala křest podle východního ritu (pravoslavného), uctívá ji, stejně jako svatého Václava, pravoslavná církev jako své svaté.  

Někdy kolem roku 889 ovdověla, přežila i své dva syny Spytihněva a Vratislava, kteří postupně zemi vládli. Před 1100 lety, v noci z 15. na 16. září 921, byla uškrcena na hradišti Tetín na Berounsku.

Podle legendy se jí stal osudný spor s vdovou po knížeti Vratislavovi Drahomírou ze Stodor, které se nelíbilo, že velmožové svěřili výchovu Vratislavových potomků Ludmile. Právě Drahomíra, která za nedospělého syna Václava vládla jako regentka, si patrně najala vrahy, kteří Ludmilu na Tetíně uškrtili. Podle Kristiánovy legendy to měli být vikingové Tunna a Gomon.

Relikviářová busta svaté Ludmily
Zdroj: Packare/Wikimedia Commons

„Přišli-li jste mne zahubit, prosím, abyste mi sťali hlavu mečem. Podle vzoru mučedníků toužila totiž prolitím krve vydati svědectví Kristu a žádala si s nimi navždy přijmouti palmu mučednickou, kterouž také že si zasloužila,“ popisuje kněžninu smrt Kristiánova legenda.

Ludmila byla pohřbena na Tetíně a u jejího hrobu se údajně staly zázraky. Vnuk Václav, pozdější světec, kterého vychovávala, nechal její ostatky přenést do Prahy (asi v roce 925), kde byly za účasti řezenského biskupa Michala uloženy do chrámu svatého Jiří na Hradčanech.

Od té doby byla řazena mezi svaté, oficiálně pak její svatost potvrdil v Praze papežský legát kardinál Quido di Castello patrně v roce 1143. Je patronkou Čech, babiček, matek a křesťanských vychovatelů. Jejími atributy jsou knížecí koruna a závoj nebo šála.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...