Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.
Jedním z typických projevů schizofrenie je „slyšení hlasů“. Nemocní lidé slyší ve své hlavě hlasy, které k nim jakoby přichází zvenku. Jako by jim našeptávaly informace, které sami nemají a nemohou mít, jako by přinášely výpovědi jiných bytostí.
Nová studie australských psychologů ukázala, kde se tyto hlasy berou: tyto hlasy zřejmě pocházejí z narušení schopnosti mozku rozpoznávat svůj vlastní vnitřní hlas. Vědci doufají, že by tento objev mohl pomoci najít i biologické projevy, které by mohly odhalit přítomnost schizofrenie. To by mohlo v budoucnosti vést i k testům, jež by tuto složitou duševní chorobu dokázaly odhalit snadněji než nyní. Vědci nic takového dnes nemají.
Dialog uprostřed mozku
Klíčovým pro tento objev je takzvaný vnitřní dialog. Vede ho pravidelně většina lidí, existuje ale menšina, která si „sama se sebou“ nepovídá nikdy. Samotný tento fenomén je zatím ne zcela pochopený a vysvětlený, ale podle řady psychologů je důležitý pro zdravý duševní stav – pomáhá vytvářet si kvalitní názory, umožňuje zpytovat svědomí a do značné míry souvisí s empatií.
Jenže u schizofreniků je tento proces narušený. „Naše výzkumy ukazují, že když mluvíme – i když jen v duchu – část mozku, která zpracovává zvuky z vnějšího světa, je méně aktivní. Je to proto, že mozek předvídá zvuk našeho vlastního hlasu. U lidí, kteří slyší hlasy, se ale zdá, že tato předpověď selhává a mozek reaguje, jako by hlas pocházel od někoho jiného,“ uvedli autoři.
Jako úvaha je to sice zajímavé, ale jak to dokázat?
Analýza mozkových vln
„Tato myšlenka existuje už 50 let, ale bylo velmi obtížné ji ověřit, protože vnitřní řeč je ze své podstaty soukromá,“ uvedli autoři. Problém je, jak to změřit. Cest je méně, než by se mohlo zdát. Asi nejlepším způsobem je EEG, tedy elektroencefalografie. Vyšetření, které zaznamenává elektrickou aktivitu mozku prostřednictvím elektrod umístěných na hlavě, dokáže zaznamenat rekci mozku na vnitřní řeč, a to i tehdy, když ji člověk nevnímá jako vnitřní řeč. Experimenty prokázaly, že u zdravých lidí vyvolává vnitřní řeč stejné snížení mozkové aktivity jako hlasitá řeč.
U lidí, kteří slyší hlasy, ale k tomuto snížení aktivity nedochází. Děje se dokonce pravý opak: ve skutečnosti totiž jejich mozek reaguje na vnitřní řeč ještě silněji, jako by pocházela od někoho jiného. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč se schizofrenikům tyto hlasy zdají být tak reálné.
Pokus prověřil pravdivost hypotéz
Vědci rozdělili účastníky pokusu do tří skupin. První skupina zahrnovala 55 osob trpících poruchami schizofrenního spektra, které v uplynulém týdnu zažily výše popsané „hlasy“ – odborně „sluchové verbální halucinace“. Druhá skupina 44 účastníků také trpěla schizofrenií, ale buď neměla hlasy v anamnéze, nebo je v poslední době nezažila. Třetí skupina byla kontrolní skupinou 43 zdravých osob bez anamnézy schizofrenie.
Vědci tvrdí, že se jedná o dosud nejsilnější potvrzení toho, že mozky lidí se schizofrenií vnímají imaginární řeč jako řeč pocházející zvenčí. „Vždy to byla věrohodná teorie, že lidé slyší své vlastní myšlenky vyslovené nahlas, ale tento nový přístup poskytl dosud nejsilnější a nejpřímější test této teorie,“ dodávají autoři s tím, že bez tohoto prvního kroku nemůže přijít další krok, kterým by mohla být jednou léčba.
