Vědci prokázali, proč schizofrenici slyší hlasy

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Jedním z typických projevů schizofrenie je „slyšení hlasů“. Nemocní lidé slyší ve své hlavě hlasy, které k nim jakoby přichází zvenku. Jako by jim našeptávaly informace, které sami nemají a nemohou mít, jako by přinášely výpovědi jiných bytostí.

Nová studie australských psychologů ukázala, kde se tyto hlasy berou: tyto hlasy zřejmě pocházejí z narušení schopnosti mozku rozpoznávat svůj vlastní vnitřní hlas. Vědci doufají, že by tento objev mohl pomoci najít i biologické projevy, které by mohly odhalit přítomnost schizofrenie. To by mohlo v budoucnosti vést i k testům, jež by tuto složitou duševní chorobu dokázaly odhalit snadněji než nyní. Vědci nic takového dnes nemají.

Dialog uprostřed mozku

Klíčovým pro tento objev je takzvaný vnitřní dialog. Vede ho pravidelně většina lidí, existuje ale menšina, která si „sama se sebou“ nepovídá nikdy. Samotný tento fenomén je zatím ne zcela pochopený a vysvětlený, ale podle řady psychologů je důležitý pro zdravý duševní stav – pomáhá vytvářet si kvalitní názory, umožňuje zpytovat svědomí a do značné míry souvisí s empatií.

Jenže u schizofreniků je tento proces narušený. „Naše výzkumy ukazují, že když mluvíme – i když jen v duchu – část mozku, která zpracovává zvuky z vnějšího světa, je méně aktivní. Je to proto, že mozek předvídá zvuk našeho vlastního hlasu. U lidí, kteří slyší hlasy, se ale zdá, že tato předpověď selhává a mozek reaguje, jako by hlas pocházel od někoho jiného,“ uvedli autoři.

Jako úvaha je to sice zajímavé, ale jak to dokázat?

Analýza mozkových vln

„Tato myšlenka existuje už 50 let, ale bylo velmi obtížné ji ověřit, protože vnitřní řeč je ze své podstaty soukromá,“ uvedli autoři. Problém je, jak to změřit. Cest je méně, než by se mohlo zdát. Asi nejlepším způsobem je EEG, tedy elektroencefalografie. Vyšetření, které zaznamenává elektrickou aktivitu mozku prostřednictvím elektrod umístěných na hlavě, dokáže zaznamenat rekci mozku na vnitřní řeč, a to i tehdy, když ji člověk nevnímá jako vnitřní řeč. Experimenty prokázaly, že u zdravých lidí vyvolává vnitřní řeč stejné snížení mozkové aktivity jako hlasitá řeč.

U lidí, kteří slyší hlasy, ale k tomuto snížení aktivity nedochází. Děje se dokonce pravý opak: ve skutečnosti totiž jejich mozek reaguje na vnitřní řeč ještě silněji, jako by pocházela od někoho jiného. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč se schizofrenikům tyto hlasy zdají být tak reálné.

Pokus prověřil pravdivost hypotéz

Vědci rozdělili účastníky pokusu do tří skupin. První skupina zahrnovala 55 osob trpících poruchami schizofrenního spektra, které v uplynulém týdnu zažily výše popsané „hlasy“ – odborně „sluchové verbální halucinace“. Druhá skupina 44 účastníků také trpěla schizofrenií, ale buď neměla hlasy v anamnéze, nebo je v poslední době nezažila. Třetí skupina byla kontrolní skupinou 43 zdravých osob bez anamnézy schizofrenie.

Vědci tvrdí, že se jedná o dosud nejsilnější potvrzení toho, že mozky lidí se schizofrenií vnímají imaginární řeč jako řeč pocházející zvenčí. „Vždy to byla věrohodná teorie, že lidé slyší své vlastní myšlenky vyslovené nahlas, ale tento nový přístup poskytl dosud nejsilnější a nejpřímější test této teorie,“ dodávají autoři s tím, že bez tohoto prvního kroku nemůže přijít další krok, kterým by mohla být jednou léčba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 1 mminutou

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 1 hhodinou

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.