Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.

Vakcíny na principu mRNA přinesly v pandemii covidu-19 zvrat. Díky nim lidstvo získalo rychle protilátky, které by jinak trvalo nasbírat při opakovaných infekcích nemocí roky. Z rozsáhlých studií vyplývá, že očkovací látky byly účinné a bezpečné. A jejich benefit potvrzují i nejnovější zprávy amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která spadají pod ministra zdravotnictví Roberta Kennedyho mladšího, který je považován za odpůrce vakcinace. Jenže i tyto očkovací látky měly – tak jako všechny léky – vedlejší účinky.

Už od začátku očkování se ukazovalo, že jedním z možných vedlejších účinků těchto vakcín jsou problémy se srdcem – dle amerických expertů byly častější, než se přepokládalo při klinických testech, jež tento problém nezaznamenaly. Lékové agentury, včetně těch českých, o tom okamžitě informovaly – hned v létě 2021.

A o celé věci informomvala také média, včetně České televize. Dlouho se ale nevědělo, co tyto vzácné, byť prokazatelně existující, problémy způsobuje. Vědci nicméně měli řadu hypotéz. Teď příčiny tohoto jevu popsala rozsáhlá studie lékařů a biochemiků ze Stanfordovy univerzity. A současně ukázala možnou cestu ke snížení pravděpodobnosti vzniku tohoto zdravotního problému.

Základní fakta

Jako myokarditida se označuje zánět srdečního svalu, zatímco perikarditida je zánět vaku obklopujícího tento sval. Covid-19 může sám o sobě způsobit oba stavy, ty ale byly také hlášeny u menšího počtu osob, které dostaly některou z mRNA vakcín. Příznaky těchto problémů – bolest na hrudi, dušnost, horečka a palpitace – se přitom objevují bez přítomnosti virové infekce. A objevují se rychle: během jednoho až tří dnů po očkování.

Myokarditida související s očkováním se vyskytuje u přibližně jednoho ze 140 tisíc očkovaných po první dávce a po druhé dávce stoupá výskyt na jednoho z 32 tisíc vakcinovaných. Ze zatím nejasných důvodů je její výskyt nejvyšší u mužů ve věku 30 let a mladších, a to u jednoho z 16 750 očkovaných.

Vědci svůj výzkum postavili na kombinaci informací od vakcinovaných lidí a laboratorních analýz. Zjistili, že existuje dvoustupňový proces, během kterého vakcíny aktivují nejprve jeden typ imunitních buněk, jež potom aktivují další typ imunitních buněk – a to vyvolává zánětlivé poškození.

Podle autorů studie to nicméně neznamená, že jsou vakcíny samy o sobě nebezpečné. Doposud jich bylo podáno přes 14 miliard a dle Josepha Wu, ředitele Stanfordského kardiovaskulárního institutu, kde studie probíhala, byly z hlediska bezpečnosti důkladně prověřené. „Vakcíny na principu mRNA odvedly obrovský kus práce při zmírňování pandemie covidu,“ zdůraznil Wu. „Bez nich by onemocnělo více lidí, více by mělo závažné následky a více lidí by zemřelo,“ sdělil.

Dle analýzy má většina postižených myokarditidou vysoké hladiny látky zvané srdeční troponin v krvi, což je dobře známý indikátor poškození srdečního svalu. Naštěstí většina těchto případů končí dobře, řekl Wu – tedy s plnou funkcí srdce zachovanou nebo obnovenou. A zotavení je obvykle rychlé. „Nejedná se vlastně o infarkt v tradičním smyslu slova,“ nastínil expert. „Nedochází k ucpání cév, jak je tomu u většiny běžných infarktů. Pokud jsou příznaky mírné a zánět nezpůsobil strukturální poškození srdce, pacienty pouze sledujeme, abychom se ujistili, že se uzdraví,“ přiblížil.

Wu ale poznamenal, že pokud je zánět závažný, může výsledné poškození srdce být velmi oslabující a vést i k hospitalizaci, přijetí kriticky nemocných pacientů na JIP a v ojedinělých případech i k úmrtí. „Ale covid je horší,“ dodal. U nemoci je totiž asi desetkrát větší pravděpodobnost vzniku myokarditidy než při očkování vakcínou na bázi mRNA, doplnil Wu.

Bílkoviny jako viníci

Co je tedy příčinou tohoto problému? „Objevily se dvě bílkoviny, CXCL10 a IFN-gamma. Domníváme se, že právě ony jsou hlavními původci myokarditidy,“ vysvětlil Wu. Proteiny dle něj pracují jako tým a na vzniku myokarditidy se podílejí společně.

CXCL10 a IFN-gamma patří do skupiny bílkovin zvaných cytokiny. Jedná se o signální látky, které imunitní buňky vylučují, aby mezi sebou chemicky komunikovaly. Vědci to nejprve pozorovali v laboratorních kulturách, ale později to prověřili rovněž na mladých samcích myší, které naočkovali.

Celý proces je dost složitý, ale zjednodušeně se dá říci, že zvýšenou aktivitou těchto proteinů imunitní buňky snažící se odhalit a potlačit infekci způsobují vedlejší škody na zdravé tkáni – včetně srdečního svalu. Což znamená, že věda zřejmě našla i řešení popsaných obtíží: pravděpodobnost vzniku problému lze minimalizovat blokováním aktivity proteinů CXCL10 a IFN-gamma, což moderní medicína už dokáže. A toto se při pokusu na myších opět prokázalo. Je důležité dodat, že pokusy na myších samy o sobě nemusí být dostatečným důkazem, dají se považovat jen za náznak, že by to takto mohlo fungovat u lidí.

„Je rozumné se domnívat, že zánětlivá reakce vyvolaná mRNA vakcínou se může rozšířit i na jiné orgány,“ podotkl Wu. Věří, že problémy by mohlo vyřešit podávání přírodní látky genisteinu, která se vyskytuje například v sojových bobech. „Zaznamenali jsme určité důkazy o zánětlivé reakci rovněž v plicích, játrech a ledvinách. Je možné, že genistein může tyto změny také zvrátit,“ uzavřel expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...