Vědci poprvé nafilmovali, jak se covid šíří tělem. Průnik do mozku znamenal smrt

V nové studii, kterou provedli vědci z Yaleovy univerzity a Univerzity v Montrealu, bylo poprvé na živých zvířatech pomocí videozáznamů zachyceno šíření viru SARS-CoV-2. Experti díky nim mohli sledovat, jak se infekce přesouvá z nosu myší do jejich plic a dalších orgánů.

Snímky zaznamenaly „pochod viru“ SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19, zvířecím tělem, ale současně ukázaly, jak proti němu působí protilátky odebrané těm, kdo se z boje s ním už zotavili. Vědci během studie také zaznamenali, jaké druhy protilátek jsou proti němu více nebo naopak méně účinné.

„Poprvé se nám podařilo vizualizovat šíření viru SARS-CoV-2 u živého zvířete v reálném čase. A co je důležité, zobrazili jsme i místa, na kterých musí protilátky působit, aby zastavily postup infekce,“ uvedla Priti Kumarová z Yaleovy univerzity, která na výzkumu pracovala.

Tým, jehož byla součástí, dokázal sledovat šíření viru až na úrovni jednotlivých buněk díky bioluminiscenčnímu značení a pokročilé mikroskopii. U myší se virus šířil cestou, kterou znají lékaři i při léčbě lidských pacientů: vysoká virová zátěž se nejprve objevila v nose, odkud se pak rychle rozšířila do plic a nakonec i do dalších orgánů. Myši nakonec zemřely, když jim virus pronikl do mozku.

A co léčba?

Výzkumníci pak u jiných nakažených myší použili k léčbě plazmu získanou od lidí, kteří si covidem prošli a dokázali ho přežít. Ukázalo se, že i když byla tato plazma myším vpravena do tří dnů po nákaze, zastavilo to jeho šíření. Pokud byly tyto protilátky podány ještě předtím, než byly myši viru vystavené, dokázaly nákaze zabránit.

„Tyto výsledky získané pomocí pokročilých zobrazovacích technik lze využít k rychlému rozpoznání, jestli léčba bude fungovat – a to během pouhých tří až pěti dní. To je zásadní časová úspora pro vývoj protiopatření pro současné i budoucí pandemie,“ uvedl další z autorů práce Pradeep Uchil.

Není protilátka jako protilátka

Jedním z nejdůležitějších poznatků této studie bylo, že ne všechny protilátky fungují stejně dobře. Mají přitom dvě hlavní úlohy. Ty neutralizační se vážou na viry a zabraňují jim proniknout do buněk. Druhá část protilátek pak vykazuje takzvané „efektorové“ funkce, které jsou nutné pro signalizaci imunitnímu systému, aby napadl a zabil infikované buňky.

„Protilátky jsou víceúčelové molekuly s několika vlastnostmi,“ popisuje složitost tohoto fenoménu spoluautor práce Andrés Finzi. „V této studii ukazujeme, že klíčová je jejich schopnost přivolat na pomoc další buňky imunitního systému a eliminovat infikované buňky; jen tak je zajištěna optimální ochrana.“

Kumarová dodává: „Dříve jsme si mysleli, že k prevenci infekce stačí virus neutralizovat, ale teď víme i to, že protilátky musí být přítomné ve správný čas na správném místě v těle a také ve správném množství.“ Bez funkce „volání o pomoc“ není podle této studie samotná neutralizační aktivita zdaleka tak účinná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...