Vědci objevili pozůstatky možná největšího dinosaura v dějinách

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o vůbec největšího suchozemského tvora, který kdy na naší planetě žil, uvedla stanice CNN.

Ocasní obratle, části pánve a další kosti gigantického tvora, který před 98 miliony lety brázdil dnešní provincii Neuquén v argentinské části Patagonie, našli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na fosilie bohatá.

Dinosaurus patřil mezi sauropody, tedy velké býložravé dinosaury s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech. Nově objevený jedinec byl zřejmě ještě větší než jeho příbuzný Patagotitan – největší známý dinosaurus. Příslušníci tohoto rodu žili před 100 až 95 miliony let a dosahovali velikosti až 37,2 metru, uvádí vědci v odborném časopise Cretaceous Research.

„Je to obrovský dinosaurus, ale očekáváme, že najdeme ještě další části kostry při dalších expedicích, abychom mohli s jistotou říci, jak velký doopravdy byl,“ uvedl Alejandro Otero, paleontolog z přírodovědného muzea v argentinském La Plata.

Země obrů

Fosilie podobných obřích sauropodů našli odborníci na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ty největší z nich – včetně pozůstatků dinosaurů vážících více než 40 tun – však byly objeveny právě v Patagonii.

Dokud vědci neprovedou analýzu dinosauří stehenní či pažní kosti, nelze s jistotou určit, kolik pradávný obr vážil. Dosud nalezené fosilie však naznačují, že by částečně odkrytý jedinec „mohl být považován za jednoho z největších“. Není zatím jasné ani to, ke kterému druhu objevený dinosaurus patřil – vědci ale zatím nepředpokládají, že by se jednalo o nový druh.

Těžké hledání rekordmana

Patagotitan byl sice zřejmě největším pozemským tvorem všech dob, ale nebyl nejtěžším. Argentinosauři sice byli podobně dlouzí, ale měli asi výrazně větší hmotnost – zatímco patagotitan vážil až 77 tun, argentinosaurus mohl vážit až 110 tun, tedy jako 12 slonů afrických. 

Obecně jsou ale tyto odhady velikosti i hmotnosti nesmírně obtížné – paleontologové je odhadují jen na základě několika kosterních úlomků; proto je nález každé další fosilie nesmírně důležitý a vždy takové odhady upřesňuje.

Srovnání velikosti dinosaurů
Zdroj: Wikimedia Commons

Ani to ale nestačí na ještě mohutnějšího tvora, jímž je plejtvák obrovský, ten ale žije ve vodě, nikoliv na souši. Plejtváci mohou vážit až 190 tun a jsou tedy nejtěžšími zvířaty v historii planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 15 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.