Vědci jsou na stopě vysvětlení syndromu náhlého úmrtí kojenců

Rozsáhlý vědecký výzkum našel další rizikový faktor, který je spojený se syndromem náhlého úmrtí kojence. U mnoha zemřelých dětí se našla genetická odchylka od normálu.

Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) straší spoustu rodiček. Je to sice výjimečný problém, ale existuje: zjevně zdravý kojenec zemře do jednoho roku života – a jeho smrt se nedá vysvětlit žádným způsobem. K úmrtí obvykle dojde, když kojenci spí.

Tento syndrom je sice vzácný, ale přesto se jedná o nejčastější příčinu úmrtí kojenců ve Spojených státech. Ročně se objeví u 103 ze 100 tisíc živě narozených dětí. Neexistuje zatím žádná spolehlivá obrana, jen řada více či méně spolehlivých rad, které se věnují například více či méně vhodným polohám dětí ve spánku. 

V nové studii lékaři shromáždili tkáně kojenců, kteří zemřeli v San Diegu v letech 2004 až 2011. Jsou uložené v tamním úřadu soudního lékaře. Poté tyto tkáně od sedmdesáti kojenců testovali – hledali v nich jakékoliv abnormality. A opravdu našli odlišnost od normálu, která se u zesnulých dětí opakovala.

Zjistili, že serotoninový receptor 2A/C je v případech náhlého úmrtí kojenců poněkud odlišný. Ze starších studií, které se tomuto receptoru věnovaly u hlodavců, vyplývá, že přispívá k probuzení a pomáhá udržovat stabilní úroveň kyslíku v mozku během spánku. Tento nový výzkum podporuje myšlenku, že právě tato biologická abnormalita u některých kojenců způsobuje, že mohou během spánku zemřít.

Tři rizikové faktory se musí sejít

Vědci na základě tohoto výzkumu tvrdí, že k syndromu náhlého úmrtí kojenců může docházet, když se sejdou tři věci: dítě se nachází v kritickém období kardiorespiračního vývoje v prvním roce života, zároveň čelí vnějšímu stresoru, jako je poloha při spánku obličejem dolů nebo sdílení postele s rodičem, a současně má tuto biologickou abnormalitu, která ho dělá zranitelnějším vůči respiračním problémům během spánku.

„Naše práce navazuje na předchozí studie naší laboratoře a dalších laboratoří, které ukázaly abnormality v serotonergním systému některých dětí postižených SIDS,“ říká hlavní autorka článku Robin Haynesová. „Našli jsme sice abnormality v serotoninovém receptoru 2A/C u SIDS, vztah mezi těmito abnormalitami a příčinou smrti ale zůstává neznámý,“ varuje současně vědkyně před předčasnými závěry. 

Podle ní je zapotřebí ještě spousta práce, aby se povedlo odhalit důsledky této nově objevené abnormality. Problém je, že výsledky zatím nemohou vést k nějaké diagnostice, která by mohla třeba najít děti, u nichž je riziko SIDS vyšší. V současné době totiž nemá věda žádné prostředky, jak identifikovat kojence s biologickými abnormalitami v serotonergním systému. „Kriticky důležité tak i nadále zůstává dodržování zásad bezpečného spánku,“ doplňuje vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 16 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 17 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 21 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.