Vědci digitálně rozbalili mumii Zlatého chlapce. Našli desítky amuletů

Výpočetní tomografie se dokázala podívat do útrob mumie staré dva a půl tisíce let. Přístroj v těle chlapce našel zlaté amulety, které mu měly zajistit magickou ochranu pro posmrtný život.

Egypt je plný mumií. Díky archeologickým objevům za uplynulá dvě staletí jsou jich v Egyptském muzeu v Káhiře tisíce. Jenže zkoumat je představuje problém. Když se rozbalí a rozřežou, vědci sice zjistí všechno důležité, ale mumie je zničená.

Řešením se stávají neinvazivní metody, například radiologie. Vědci teď využili nejmodernější metody výpočetní tomografie pro průzkum slavné mumie dospívajícího chlapce, jež byla objevená už před více než sto lety asi pět set kilometrů jižně od Káhiry. Mladík zemřel asi tři sta let před naším letopočtem, vědci toho o něm doposud věděli jen minimum.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Tomografie prohlédla všemi vrstvami plátna, do nichž je chlapcovo tělo staletí zabalené; díky tomu egyptologové odhalili spoustu detailů, včetně 49 amuletů a talismanů umístěných jak vně, tak i uvnitř jeho těla. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Medicine.

Tutanchamon z lidu

Mladík musel pocházet z důležité a bohaté nebo vlivné rodiny, jinak by jeho tělo nebylo mumifikované. A podobně jako slavný Tutanchamon zemřel mladý; zatímco faraon zahynul v devatenácti letech, „zlatý chlapec“ přišel o život mezi čtrnácti a patnácti lety. Měřil tehdy asi 155 centimetrů, a kdyby žil dál, měl potenciál vyrůst v silného válečníka.

Mumie „zlatého chlapce“
Zdroj: Frontiers

Že byl bohatý, dokazovala kromě procesu mumifikace také jeho pozlacená obličejová maska – podobná té Tutanchamonově, jen výrazně méně zdobená. Díky ní se tomuto artefaktu mezi egyptology přezdívá „mumie zlatého chlapce“. Sken pomocí tomografu odhalil další detaily, které ještě lépe odhalují, co byl hoch zač.

Pod vrstvami plátna našli vědci 49 amuletů 21 různých tvarů, přičemž třicet jich bylo vyrobeno ze zlata. Vědce zaujalo i to, jak byly rozmístěné – vypadá to, že byly přiložené na předem vybraná místa. Například talisman ve tvaru zlatého jazyka se našel v ústech mumie, zřejmě proto, aby v posmrtném životě mohl dál používat dar řeči.

Obecně měly tyto amulety podle autorů výzkumu za cíl „chránit tělo a dodat mu vitalitu v posmrtném životě“. Vědcům se ale nepodařilo přes použití špičkového vybavení přijít na to hlavní, co chtěli zjistit, tedy příčinu jeho smrti. Na povrchu těla, v kostech ani jinde nebyla jediná stopa po zranění ani nemoci. Jenže při mumifikaci se z těla odstraňují vnitřní orgány, tudíž choroba se mohla skrývat právě v nich. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...