Vědci digitálně rozbalili mumii Zlatého chlapce. Našli desítky amuletů

Výpočetní tomografie se dokázala podívat do útrob mumie staré dva a půl tisíce let. Přístroj v těle chlapce našel zlaté amulety, které mu měly zajistit magickou ochranu pro posmrtný život.

Egypt je plný mumií. Díky archeologickým objevům za uplynulá dvě staletí jsou jich v Egyptském muzeu v Káhiře tisíce. Jenže zkoumat je představuje problém. Když se rozbalí a rozřežou, vědci sice zjistí všechno důležité, ale mumie je zničená.

Řešením se stávají neinvazivní metody, například radiologie. Vědci teď využili nejmodernější metody výpočetní tomografie pro průzkum slavné mumie dospívajícího chlapce, jež byla objevená už před více než sto lety asi pět set kilometrů jižně od Káhiry. Mladík zemřel asi tři sta let před naším letopočtem, vědci toho o něm doposud věděli jen minimum.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Tomografie prohlédla všemi vrstvami plátna, do nichž je chlapcovo tělo staletí zabalené; díky tomu egyptologové odhalili spoustu detailů, včetně 49 amuletů a talismanů umístěných jak vně, tak i uvnitř jeho těla. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Medicine.

Tutanchamon z lidu

Mladík musel pocházet z důležité a bohaté nebo vlivné rodiny, jinak by jeho tělo nebylo mumifikované. A podobně jako slavný Tutanchamon zemřel mladý; zatímco faraon zahynul v devatenácti letech, „zlatý chlapec“ přišel o život mezi čtrnácti a patnácti lety. Měřil tehdy asi 155 centimetrů, a kdyby žil dál, měl potenciál vyrůst v silného válečníka.

Mumie „zlatého chlapce“
Zdroj: Frontiers

Že byl bohatý, dokazovala kromě procesu mumifikace také jeho pozlacená obličejová maska – podobná té Tutanchamonově, jen výrazně méně zdobená. Díky ní se tomuto artefaktu mezi egyptology přezdívá „mumie zlatého chlapce“. Sken pomocí tomografu odhalil další detaily, které ještě lépe odhalují, co byl hoch zač.

Pod vrstvami plátna našli vědci 49 amuletů 21 různých tvarů, přičemž třicet jich bylo vyrobeno ze zlata. Vědce zaujalo i to, jak byly rozmístěné – vypadá to, že byly přiložené na předem vybraná místa. Například talisman ve tvaru zlatého jazyka se našel v ústech mumie, zřejmě proto, aby v posmrtném životě mohl dál používat dar řeči.

Obecně měly tyto amulety podle autorů výzkumu za cíl „chránit tělo a dodat mu vitalitu v posmrtném životě“. Vědcům se ale nepodařilo přes použití špičkového vybavení přijít na to hlavní, co chtěli zjistit, tedy příčinu jeho smrti. Na povrchu těla, v kostech ani jinde nebyla jediná stopa po zranění ani nemoci. Jenže při mumifikaci se z těla odstraňují vnitřní orgány, tudíž choroba se mohla skrývat právě v nich. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...