Ve vývoji české vakcíny není důvod pokračovat, oznámil Blatný. Projekt považuje za úspěšný

Pro pokračování ve vývoji české vakcíny proti covidu-19 není podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) důvod, protože brzy bude k dispozici vakcína komerční. Projekt, který někteří odborníci kritizovali, považuje za úspěch. Stál podle něj 4,3 milionu korun, při zahájení ministerstvo mluvilo o desítkách milionů korun. Pro EU zatím není komerční vakcína schválená, očekává se v lednu.

„ČR disponuje týmem odborníků, který je schopen ve velice krátkém čase naplnit úspěšně první fázi vývoje nové vakcíny. V krátké době bude dostupná vakcína komerční, proto není důvod v projektu pokračovat,“ uvedl ministr Blatný.

„Byla vyvinuta vakcína, která je schopná vytvořit imunitní odpověď u myšího modelu. To vakcína měla za úkol a to splnila,“ dodal. Podle něj je dohoda, že výzkumný tým bude udržovaný v pohotovosti, pokud by byl znovu potřeba. Pracovali v něm odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny.

Nahrávám video

Důkaz soběstačnosti

Podle vědeckého garanta projektu Marka Petráše začala příprava projektu už v březnu, dva měsíce před jeho představením veřejnosti. První fáze vývoje byla dokončená na konci září. K dokončení finálního projektu, který by se mohl začít klinicky testovat, by podle něj bylo třeba asi 150 milionů korun a šest až dvanáct měsíců.

Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při spuštění projektu v květnu řekl, že je důležitá soběstačnost. Koordinátorka vědeckého týmu, poslankyně ANO Věra Adámková tehdy řekla, že se Česko nemůže spoléhat na ostatní.

„Světová zdravotnická organizace v minulých dnech oznámila, že jsou si prakticky jistí, že nebude dostatek vakcíny pro všechny zájemce. Takže se to potvrdilo,“ řekla dnes Adámková. Ministr Blatný ale ujistil, že díky EU bude v Česku vakcína pro všechny zájemce.

Kontroverzní výzkum

Český projekt si vysloužil i kritiku. Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula ČTK v květnu řekl, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou než tým Adámkové. Místo inaktivovaného viru volí mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich vpraví genetickou informaci viru. Další odborníci se podivovali nad tím, že výzkum vede kardioložka.

Vakcíny proti viru SARS-CoV-2 nyní vyvíjí a testuje řada farmaceutických firem a vědeckých pracovišť. Ruští vědci v srpnu představili vakcínu Sputnik V jako první oficiálně dokončenou. Někteří odborníci ji ale nepovažují za důvěryhodnou, protože neprošla třetí fází klinických testů. O schválení pro použití v EU mají požádáno dvě vakcíny, očekává se v první polovině ledna. První použití v ČR ministr Blatný odhaduje v takovém případě na přelom ledna a února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...