Ve Středomoří se přemnožily medúzy. Plavce trápí, vědě pomáhají

Od půlky června jsou na plážích Azurového pobřeží i Korsiky vidět fialové medúzy, jejichž žahnutí je nesmírně bolestivé. Představa, že se jich dá v mořích zbavit, je klamná. Medúzy jsou na planetě 600 milionů let a byly mezi jejími prvními obyvateli. A nejsou jenom k tomu, aby trápily plavce, poznamenává agentura AFP.

Talířovky svítivé lze najít ve všech částech Středozemního moře. Až 98 procent jejich těla tvoří voda, nemají mozek, mohou plavat a vznášet se, ale nedokážou vzdorovat mořským proudům. Jsou součástí zooplanktonu a po celý rok jsou přítomny ve středomořském proudění, přičemž mají tendenci držet se u pobřeží, kam je nesou proudy z jihu, sdělil Fabien Lombard z oceánografického střediska ve Villefranche-sur-Mer.

V korsickém Ajacciu jich jsou tisíce. Mezi těmi, kterým talířovka vstříkla jed, byl italský plavec Simone Martini. Na čele po tom má památku i po dvou týdnech a místo občas bolí.

Oceány z gelu

„Tito slepí tvorové bodají do všeho, čeho se dotknou, aby zjistili, zda to není k snědku. Aby svou kořist znehybnili, vstřikují do ní neurotoxiny a trávicí enzymy,“ vysvětluje Lombard. Bolesti se brání každý po svém. „Zklidňovat to močí je k ničemu a hlavně se to nesmí škrábat, omývat mořskou vodou a snažit se žahavé buňky odstranit mokrým pískem,“ řekl Lombard.

Podle zprávy Mezivládní skupiny odborníků o změnách klimatu OSN (GIEC) z roku 2019 je medúz tolik, že to může dospět až ke „zgelovatění“ oceánů, podle Lombarda se ale nedá říci, že by tvorů přibylo. V 80. a 90. letech se ve Villefranche-sur-Mer po pěti šesti letech střídala období s velkým výskytem medúz a bez nich. Tentokrát jsou tu 25 let bez přestávky.

Korsická odbornice Lovina Fullgrabeová se kloní k hypotéze, podle níž větší výskyt medúz souvisí s nadměrným lovením jejich přirozených nepřátel - tuňáků a želv.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) roku 2013 doporučila bojovat s přemnožením medúz jejich konzumací. Lombard je ale proti tomu, aby se řešil pouze „symptom nerovnováhy v mořích“, a ne jeho příčina, jíž je snižování stavu ryb.

Medúzy pomáhají vědě

Medúzy pomohly k několika vědeckým objevům. Nobelova cena za lékařství byla roku 1913 udělena za výzkum vlivu jedu druhu příbuzného medúzám. Podařilo se díky němu pochopit princip anafylaktického šoku, tedy nepřiměřeně silné imunitní rekce na neškodný alergen. Jed u lidí, kteří mu již byli vystaveni, imunitu oslabil, nikoli posílil. „Byla to tehdy revoluce, do té doby se věřilo, že čím více jsme něčemu vystaveni, tím méně jsme na to pak citliví,“ řekl Lombard.

Nobelova cena za chemii v roce 2008 byla udělena za objev o schopnosti některých medúz svítit za tmy díky určitému proteinu. Ve své práci toho využili mnozí biochemici, biologové a lékaři, a to zejména při výzkumu nádorů nebo Alzheimerovy choroby. „Byla to revoluce v buněčné biologii, protože to umožnilo doslova rozsvítit zaktivované buňky a sledovat, jak fungují,“ řekl Lombard.

NASA poslala medúzy do vesmíru na palubách vesmírných lodí ke studiu jejich reprodukce ve stavu beztíže. Evropská unie roku 2017 zahájila projekt s názvem GoJelly, aby se zjistilo, zda lze medúzy využít v potravinářství, kosmetice, při hnojení a ochraně proti znečištění.

Medúzy mají velký potenciál - kromě toho, že jsou potravou ryb, jsou také dobrým hnojivem a stabilizátorem půdní vlhkosti, což se využívá při pěstování vína v departementu Landes, rýže v Číně nebo bazalky v Mexiku.

V Izraeli kolagen z medúz využívají v kosmetice, dávají ho do plenkových kalhotek nebo do dámských vložek. V Rusku se přidává do betonu při stavbách, které mají odolat zemětřesení. Za nejslibnější využití Lombard považuje fakt, že v hlenu medúz je molekula, která dokáže podpořit růst lidské chrupavky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...