Ve Středomoří se přemnožily medúzy. Plavce trápí, vědě pomáhají

Od půlky června jsou na plážích Azurového pobřeží i Korsiky vidět fialové medúzy, jejichž žahnutí je nesmírně bolestivé. Představa, že se jich dá v mořích zbavit, je klamná. Medúzy jsou na planetě 600 milionů let a byly mezi jejími prvními obyvateli. A nejsou jenom k tomu, aby trápily plavce, poznamenává agentura AFP.

Talířovky svítivé lze najít ve všech částech Středozemního moře. Až 98 procent jejich těla tvoří voda, nemají mozek, mohou plavat a vznášet se, ale nedokážou vzdorovat mořským proudům. Jsou součástí zooplanktonu a po celý rok jsou přítomny ve středomořském proudění, přičemž mají tendenci držet se u pobřeží, kam je nesou proudy z jihu, sdělil Fabien Lombard z oceánografického střediska ve Villefranche-sur-Mer.

V korsickém Ajacciu jich jsou tisíce. Mezi těmi, kterým talířovka vstříkla jed, byl italský plavec Simone Martini. Na čele po tom má památku i po dvou týdnech a místo občas bolí.

Oceány z gelu

„Tito slepí tvorové bodají do všeho, čeho se dotknou, aby zjistili, zda to není k snědku. Aby svou kořist znehybnili, vstřikují do ní neurotoxiny a trávicí enzymy,“ vysvětluje Lombard. Bolesti se brání každý po svém. „Zklidňovat to močí je k ničemu a hlavně se to nesmí škrábat, omývat mořskou vodou a snažit se žahavé buňky odstranit mokrým pískem,“ řekl Lombard.

Podle zprávy Mezivládní skupiny odborníků o změnách klimatu OSN (GIEC) z roku 2019 je medúz tolik, že to může dospět až ke „zgelovatění“ oceánů, podle Lombarda se ale nedá říci, že by tvorů přibylo. V 80. a 90. letech se ve Villefranche-sur-Mer po pěti šesti letech střídala období s velkým výskytem medúz a bez nich. Tentokrát jsou tu 25 let bez přestávky.

Korsická odbornice Lovina Fullgrabeová se kloní k hypotéze, podle níž větší výskyt medúz souvisí s nadměrným lovením jejich přirozených nepřátel - tuňáků a želv.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) roku 2013 doporučila bojovat s přemnožením medúz jejich konzumací. Lombard je ale proti tomu, aby se řešil pouze „symptom nerovnováhy v mořích“, a ne jeho příčina, jíž je snižování stavu ryb.

Medúzy pomáhají vědě

Medúzy pomohly k několika vědeckým objevům. Nobelova cena za lékařství byla roku 1913 udělena za výzkum vlivu jedu druhu příbuzného medúzám. Podařilo se díky němu pochopit princip anafylaktického šoku, tedy nepřiměřeně silné imunitní rekce na neškodný alergen. Jed u lidí, kteří mu již byli vystaveni, imunitu oslabil, nikoli posílil. „Byla to tehdy revoluce, do té doby se věřilo, že čím více jsme něčemu vystaveni, tím méně jsme na to pak citliví,“ řekl Lombard.

Nobelova cena za chemii v roce 2008 byla udělena za objev o schopnosti některých medúz svítit za tmy díky určitému proteinu. Ve své práci toho využili mnozí biochemici, biologové a lékaři, a to zejména při výzkumu nádorů nebo Alzheimerovy choroby. „Byla to revoluce v buněčné biologii, protože to umožnilo doslova rozsvítit zaktivované buňky a sledovat, jak fungují,“ řekl Lombard.

NASA poslala medúzy do vesmíru na palubách vesmírných lodí ke studiu jejich reprodukce ve stavu beztíže. Evropská unie roku 2017 zahájila projekt s názvem GoJelly, aby se zjistilo, zda lze medúzy využít v potravinářství, kosmetice, při hnojení a ochraně proti znečištění.

Medúzy mají velký potenciál - kromě toho, že jsou potravou ryb, jsou také dobrým hnojivem a stabilizátorem půdní vlhkosti, což se využívá při pěstování vína v departementu Landes, rýže v Číně nebo bazalky v Mexiku.

V Izraeli kolagen z medúz využívají v kosmetice, dávají ho do plenkových kalhotek nebo do dámských vložek. V Rusku se přidává do betonu při stavbách, které mají odolat zemětřesení. Za nejslibnější využití Lombard považuje fakt, že v hlenu medúz je molekula, která dokáže podpořit růst lidské chrupavky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...