Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Kosterní úlomky nalezené v pohoří Atapuerca v severošpanělské provincii Burgos, pojmenované vědci Pink, patřily zřejmě hominidovi, který žil až před 1,4 milionu let. Byl tedy starší než takzvaný Homo antecessor, který žil v Evropě před asi osmi sty tisíci lety.

  • Hominidé jsou skupina shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.

Podle studie, kterou zveřejnil časopis Nature, byl Pink nejbližší druhu Homo erectus, a proto ho vědci předběžně pojmenovali Homo affinis erectus.

„Popisujeme nový druh, dosud neznámý v Evropě,“ řekla podle serveru španělské televize RTVE María Martinónová-Torresová z ústavu pro výzkum lidské evoluce (CENIEH) z Burgosu, která se na studii rovněž podílela. „Jde o první důkaz druhu podobného (Homo) Erectus,“ dodala. Pro potvrzení, že jde o druh příbuzný tomuto, by však podle ní byly potřeba kosterních ostatky jiných částí těla, ne jenom čelisti.

Kus čelisti, který měří asi deset centimetrů, našel v roce 2022 student, který pracoval v týmu Rosy Huguetové. „Byli jsme velmi nadšení, nejdřív jsem si myslela, že to bude zvířecí čelist, ale po bližším prozkoumání bylo jasné, že nejde o zvíře,“ vzpomněla na nález Huguetová. „Zdálo se mi to tak neuvěřitelné, že jsem si ani netroufla nahlas říci, jak starý by ostatek mohl být,“ řekla tehdy španělské televizi.

Naleziště v Atapuerce je od roku 2000 na seznamu světového dědictví UNESCO. Našly se tam tisíce úlomků kostí a nástrojů, včetně 1,4 milionu let starého štípaného pazourku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...