Ve smrti jsou si lidé rovni. Mozek spouští stejný mechanismus

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.

Smrt ještě nikdo nepřežil, říká oblíbený bonmot. Ale existuje řada lidí, kteří se k této poslední hranici přiblížili, někteří velmi těsně. Multioborový tým teď popsal, jak vysvětlit tyto „zážitky blízké smrti“.

Za výzkumem stojí vědci z univerzity v Liège v Belgii. Jejich model naznačuje, že za reakcemi lidí, kteří si „vyzkoušejí“ smrt, jsou stejné faktory. Patří mezi ně hlavně nedostatek kyslíku, zvýšený obsah oxidu uhličitého a narušený energetický metabolismus mozku. Dohromady to může spustit v mozku reakce, které vedou k živým vjemovým a emocionálním zážitkům, které hlásí tolik umírajících.

Cesta za světlem

Lidé, kteří zažijí zkušenost blízké smrti, popisují široký rozsah jevů, mezi ty, o nichž se nejčastěji mluví, patří mimotělní zážitky. Člověk při nich má pocit, že opouští své tělo, případně se do něj zase vrací, když se jeho stav zlepší. Velmi časté je i zkreslené vnímání času: umírající mají nejčastěji pocit, že se čas zpomalil, nebo dokonce úplně zastavil. Se smrtí jsou spojené i příjemné emoce, jako jsou pocit klidu, míru a pohody.

Mnohdy lidem údajně proletí před očima jejich život, vidí jasná světla, setkávají se s příbuznými nebo prožijí nějakou silnou náboženskou zkušenost. Podle autorů studie tyto „optimistické“ zážitky přitahují pozornost veřejnosti, ale už méně se mluví o stejně živých zážitcích, v nichž je blízkost smrti spojená s temnými a negativními motivy. A vůbec nejméně se mluví o lidech, jejichž zkušenost smrti je nudná, nezáživná, všední nebo natolik chaotická, že se jen špatně interpretuje.

Cesta za novými informacemi

Fenomén zkušeností blízké smrti se stal diskutovaným hlavně v souvislosti s knihami psychologa Raymonda Moodyho. Jeho výzkum je ale už překonaný, vědci proti němu mají řadu námitek, zejména ohledně selektivního výběru příběhů, které zveřejňoval. Další předchozí teorie vysvětlující zážitky blízké smrti neodkázaly zahrnout všechny možné psychologické, neurofyziologické a evoluční modely.

Metaanalýza, která nyní vyšla v odborném časopisu Nature Reviews Neurology, se pokusila v už vydaných výzkumech najít vše podstatné, dát to dohromady a data pak kriticky zhodnotit. Součástí byly i výzkumy na zvířatech, na nichž se zkoumaly fyziologické vlivy – etické mantinely neumožňují provádět takové experimenty na lidech.

Ukázalo se, že pokud člověk prochází zážitkem blížící se smrti, objevuje se u něj vzorec fyziologických poruch, který je způsobený hlavně sníženým průtokem krve mozkem. Ten vyvolává nedostatek kyslíku a současně zvyšuje množství oxidu uhličitého v organismu.

Tato kaskáda faktorů pak vyvolá mozkovou acidózu a vyčerpá ATP – nukleotid adenosintrifosfát, který je hlavním zdrojem energie buňky. A to způsobí prudké uvolnění neurotransmiterů v mnoha mozkových systémech: včetně látek jako serotonin, dopamin nebo noradrenalin.

Právě serotonin spojený s aktivací receptorů 5-HT2A může mít tu zásadní roli jako příčina vizuálních halucinací a pocitů hyperreality. Uvolňování dopaminu zase může mít vliv na emoční vnímavost. Noradrenalin zřejmě souvisí s kódováním paměti a další neutransmitery, které se uvolňují, vyvolávají uklidňující pocity.

Stav blízké smrti je podle autorů podobný tomu, který mohou vyvolat některá psychedelika – ovlivňují totiž podobné systémy v mozku.

Cesta k pochopení

Vědci se pokusili odpovědět i na otázku, která je úplně klíčová. „Proč?“ K čemu je lidem, že si během umírání popovídají s krásnou světelnou bytostí nebo že cítí klid a mír? Podle vědců to může mít podobný evoluční původ jako zvládání stresu. Například při vážném úrazu by bylo výhodné, aby zraněný nepanikařil a zůstal v klidu – výše popsané stavy by mu v tom mohly pomoci a zvýšily by tak jeho šanci přežít. A když přežije, může mít samozřejmě i děti, takže jim pak může předat i něco z genů, které mu zachránily život.

Vědecký tým, který stojí za touto studií, chce v analýzách svého modelu pokračovat, věří například, že by mohli lépe porozumět tomu, co se děje s lidmi, kteří podstupují náročné operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...