Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Vědci varují, že včelám a dalším opylovačům škodí války a konflikty po celém světě. Patří mezi ně i ruská válka na Ukrajině, která donutila země pěstovat méně druhů plodin, takže opylovači nemají po celou sezonu rozmanitou potravu.

Odborníci také zjistili, že včelstva v Evropě jsou kontaminována mikroplasty. Testy provedené u 315 včelstev ukázaly ve většině úlů syntetické materiály, jako je plast používaný u PET lahví.

Další hrozbou je světlo z pouličních lamp, kvůli kterému o 62 procent klesá návštěvnost květů nočními opylovači. Jejich přežití, reprodukci a růst ovlivňuje také znečištění ovzduší. Do úlů a medu se dostávají antibiotika používaná v zemědělství, která navíc ovlivňují chování opylovačů, včetně snížení objemu nasbírané potravy a četnosti návštěv květů.

Hrozba jménem pesticidy

Významnou roli hrají i takzvané koktejly pesticidů. Ačkoli jsou některé pesticidy v současnosti regulovány tak, aby byly pod limity, které jsou bezpečné pro včely a další volně žijící živočichy, výzkumy zjistily, že jejich reakce s dalšími chemickými látkami může zvýšit jejich škodlivost, dodal The Guardian.

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny. Používání některých pesticidních látek, jež mají prokazatelné negativní dopady na včelstva, už je v EU zakázané. Vědci ale varují, že jiné, stále používané pesticidní látky, mohou mít na včely také negativní dopad, byť ne smrtelný. Může jím být například zkrácení života včelí dělnice, která je látce vystavena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...