Vaří i uklízí. Google představil nového robota. Učí se rychle a zvládne skoro všechno

Společnost Google vytvořila relativně levný stroj vybavený umělou inteligencí. Umí se s pomocí člověka naučit obrovské množství činností, které souvisejí s běžným chodem domácnosti.

Společnost Google na začátku ledna letošního roku představila odborné veřejnosti nového robota, na němž několik let pracovala. Jeho základem je umělá inteligence, která se učí podobně jako lidé. Díky tomu zvládne vykonávat velmi obratně spoustu úkolů, jež si rychle osvojí. Včetně tak jemné mechaniky, jako je rozbalení bonbonu.

Robot se jmenuje ALOHA neboli „A Low-cost Open-source Hardware System for Bimanual Teleoperation“. Umí vařit, uklízet a napodobovat prakticky všechno, co umí normální člověk. Navíc je na poměry robotiky velice levný, skládá se z dílů, které se dají pořídit přibližně za 20–30 tisíc dolarů, v přepočtu asi půl milionu korun. Kromě Google DeepMind na něm pracovala i Stanfordova univerzita.

ALOHA je humanoidní robot vybavený dvěma končetinami, který může být na dálku ovládán uživatelem a samostatně vykonávat činnosti na základě učení se. Vědci představili jeho schopnosti ve videu, jež vydali na síti X. Ukazuje, jak snadno dokáže ALOHA běžné práce v kuchyni: hlavně vařit a servírovat na stůl.

Nahradí lidi?

Kromě toho si poradí (s lidskou pomocí) i s dalšími úkoly, které patří k běžné péči o domácnost, ale většina lidí si je moc neužívá – od praní prádla, vysávání, zalévání rostlin, nakládání a vyndávání prádla z pračky, až po obsluhu běžné kuchyňské elektroniky, jako je třeba kávovar nebo mikrovlnná trouba.

ALOHA je malý lehký robot, který se umí pohybovat podobnou rychlostí jako člověk a unese až stokilogramové závaží. Google ho navrhl a vyrobil tak, aby všechno na něm i v něm bylo otevřeným zdrojem; součástky se dají nejen koupit a objednat, ale také vytisknout na 3D tiskárně.

Učí se nápodobou. Nejprve úkol dělá lidský operátor, který ovládá paže robota. Když tuto operaci provede mockrát, stroj si zapamatuje, jak takové úkony vypadají a později je dokáže sám napodobit a vykonat už bez lidské pomoci. Dobře to ukazují videa na profilu společnosti.

Tento stroj se nabízí, po mnoha vylepšeních, jako pomocník například pro domovy s pečovatelskou službou, pro stárnoucí populace bohatých zemí a také pro nejrůznější výpomoc lidem s postižením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...