Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.

Po menopauze jsou vaječníky zbytečné, mohlo by se zdát. Po menopauze se výrazně zmenší, přestanou uvolňovat vajíčka a ztratí většinu svého prokrvení, ale přesto se úplně „nevypnou“. I po poslední menstruaci pokračují v produkci hormonů, zejména androgenů, jako je testosteron, a to až po dobu deseti let, někdy i déle.

Až donedávna byli lékaři přesvědčení, že vaječníky starších žen nemají žádné funkce, nové výzkumy toto přesvědčení ale staví na hlavu. Tento orgán se považoval u postklimakterických žen za podobně bezúčelný jako slepé střevo. Jenže shodou okolností ve stejné době, kdy se začalo ukazovat, že slepé střevo hraje významnou roli v kontrole střevní mikroflóry, se začaly objevovat první náznaky, že i vaječníky tělo dál využívá.

Teď přišla se spoustou nových důkazů studie Francescy Duncanové, která na Severozápadní univerzitě v USA zkoumá vliv stárnutí na vaječníky na myších a lidech. Její nový výzkum probíhal právě na hlodavcích, ale jejich biologická blízkost s lidmi naznačuje na širší důsledky. Podle něj totiž vaječníky savců po konci reprodukčního období přebírají novou funkci.

Tohle není zbytečný orgán

Vědci popsali, že u starých myší začínají „vysloužilé vaječníky“ zachytávat imunitní buňky a jejich signály pak vylučují do těla. Zatím není jasné, co to znamená, ani jaké jsou důsledky těchto změn, které věda doposud neznala. Ale pokud by něco takového fungovalo také u lidí (což je vzhledem k podobné biologii docela pravděpodobné), tak by to mohlo mít pozitivní dopady na zdraví.

„Tento výzkum mění pohled vědců na ‚postreprodukční vaječník‘ ze ‚zbytečné, prázdné skořápky‘ na něco s potenciálně novou funkcí,“ uvedla pro odborný časopis Science gerontoložka Bérénice Benayounová, která se zabývá stárnutím vaječníků na University of Southern California a na této studii se nepodílela.

Duncanová zkoumá buňky, které se označují jako senescentní, přezdívá se jim také „zombie buňky“.

Zjednodušeně jsou to buňky, které se přestávají dělit, ale nadále v těle přežívají (jako zombie) a umí tímto stavem nakazit i další buňky. Předpokládá se, že tyto buňky způsobují příznaky stárnutí, protože se v průběhu času hromadí v různých tkáních. Duncanová se věnovala těmto buňkám ve vaječnících, z etických důvodů je nemohla zkoumat u mladých žen: odebírat jim vaječníky by je připravilo o plodnost. A tak se zaměřila výhradně na ženy po menopauze.

Zpočátku se bála, že výzkum k ničemu nebude, ale ve skutečnosti zjistila, že u žen ve věku mezi 50 a 75 lety buňky vaječníků produkují odlišné proteiny. To naznačovalo, že vaječníky nejsou mrtvé, ale dál fungují – jen jinak a zřejmě mají také odlišnou funkci. „Pro mě to bylo opravdu překvapivé, protože pokud by tento orgán neplnil žádnou funkci, dalo by se předpokládat, že s věkem nedojde k žádným změnám. Vše by vypadalo stejně,“ říká Duncanová. „To nám ukázalo, že se v tomto orgánu děje ještě něco jiného.“

Záhada vaječníků

U lidí už by dál výzkum probíhat z etických důvodů nemohl, proto museli vědci přejít na zvířata, konkrétně na laboratorní myši. U nich totiž také dochází na konci života k omezení funkce vaječníků, byť některé projevy jsou jiné než u lidí, například nedochází k poklesu estrogenu. Jenže se tam našlo nečekaně moc různých druhů imunitních buněk.

Není zatím jasné, jestli vaječníky opravdu hrají nějakou roli v imunitním systému, anebo se tam tyto buňky shromažďují víceméně náhodně. Nová studie na myších je podle vědců zajímavá, protože poskytuje potenciální představu o tom, co by vaječníky po skončení reprodukčního období mohly dělat. Potenciální hypotézou je, že vaječníky by se mohly stát místem, kam imunitní buňky přicházejí a kde se nějakým způsobem mění, což by potenciálně mohlo mít systémové účinky.

Tento objev by mohl pomoci vysvětlit, proč se ženy dožívají vyššího věku než muži, ale současně jsou s přibývajícím věkem obvykle méně zdravé než muži, i když se dožívají vyššího věku. Vaječníky by po skončení reprodukčního období mohly vylučovat molekuly, které u žen v menopauze zvyšují náchylnost k chronickým zánětům, ale současně by imunitu mohly i zlepšovat.

Podle Duncanové je důležité v tomto výzkumu pokračovat, už jen proto, jak zásadní mezery jsou v poznání ženského zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.