V USA schválili první vakcínu pro včely, má pomoct ochránit před morem

Americká vláda schválila použití první vakcíny pro včely na světě. Jedná se o nový způsob boje proti chorobám, které hubí celé včelí kolonie potřebné k opylování rostlin.

Americké ministerstvo zemědělství udělilo podmíněnou licenci vakcíně vytvořené biotechnologickou společností Dalan Animal Health. Očkování má pomoci chránit včely medonosné před morem včelího plodu.

„Naše vakcína je průlomová v oblasti ochrany včel medonosných,“ uvedla šéfka společnosti Annette Kleiserová. „Jsme připraveni změnit způsob péče o hmyz, což ovlivní produkci potravin na celosvětové úrovni,“ dodala.

Vakcína, která bude zpočátku k dispozici pouze komerčním včelařům, je určená na boj proti moru včelího plodu, jehož původcem je bakterie Paenibacillus larvae. Nákaza postihuje časná larvální stadia včel. Nemoc, která se přenáší ze včelstva na včelstvo, poté oslabuje a následně hubí celé kolonie. V současnosti neexistuje na tuto chorobu žádný lék.

Do mateří kašičky

Onemocnění bylo v některých částech Spojených států objeveno až ve čtvrtině včelích rojů. Pakliže se nákaza v chovu objeví, je z hlediska platných předpisů nezbytné napadené včelstvo zlikvidovat, obvykle spálením. V USA se včelám podávají také antibiotika, ale například v Česku, kde se nákaza také vyskytuje, je tato léčba zakázána.

Vakcína funguje tak, že je přidána do mateří kašičky, kterou včely dělnice krmí královnu. Ta očkovací látku pozře a její část se poté dostane do vaječníků. Vyvíjející se larvy získají imunitu proti moru. Studie společnosti Dalan Animal Health uvádí, že se díky jejich objevu sníží úmrtnost včel na chorobu.

Spojené státy jsou při opylování do značné míry závislé na řízených včelstvech. Úly se často převážejí po celé zemi, aby včely oplodnily všechny plodiny od mandlí po borůvky. Důvodem je rychlý úbytek místní populace divokých včel, který je způsoben zejména ztrátou stanovišť, používáním pesticidů a změnou klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...