V severní Evropě vznikne první farma na mořské řasy, která vyroste mezi vrtulemi

U nizozemského pobřeží vznikne první komerční farma, kde se budou pěstovat řasy mezi větrnými turbínami na moři.

Farma North Sea Farm 1 bude plnit rovnou několik úloh, všechny jsou potenciálně klíčové pro budoucnost lidstva. Hlavním cílem je testovat a zdokonalovat metody pěstování mořských řas pro ekonomické využití a zároveň zkoumat potenciál mořských řas pro zachycování uhlíku. Navíc ale využije prostor v Severním moři, který je jinak v současnosti prakticky nevyužívaný a nevyužitelný.

Společnost Amazon, která projekt financuje, uvedla, že pokud by se pěstování mořských řas rozšířilo tak, že by zabralo celý prostor, který zabírají větrné elektrárny a který by měl do roku 2040 činit přibližně jeden milion hektarů, mohlo by to snížit emise o miliony tun oxidu uhličitého ročně. S tím, že řasy by se navíc daly ekonomicky využívat pro spoustu účelů.

Projekt řídí konsorcium vědeckých expertů na odvětví pěstování mořských řas. Vedou ho odborníci z neziskové organizace North Sea Farmers (NSF). Tato první farma by měla být spuštěná do plného provozu ještě do konce letošního roku. Instalace a osetí farmy je naplánováno na podzim letošního roku. První sklizeň se očekává na jaře 2024. Konsorcium doufá, že se North Sea Farm 1 stane vzorem pro pěstování mořských řas na moři po celém světě. 

Společnost Amazon poskytne na vytvoření farmy 1,5 milionu eur. Grant poskytne investice potřebné k vybudování desetihektarové farmy na mořské řasy, která by měla v prvním roce vyprodukovat nejméně šest tisíc kilogramů čerstvých mořských řas.

Tyto finanční prostředky rovněž podpoří společnost North Sea Farmers při analýze a zlepšování produkčních schopností farmy. Výzkumníci budou zároveň zkoumat potenciál farem na pěstování mořských řas pro odstraňování uhlíku z atmosféry a modelovat dopady velkoplošného pěstování mořských řas. Nezisková organizace doufá, že tato zjištění pomohou sehrát roli při rozšiřování celého odvětví, které má podle nich obrovský potenciál. Farma North Sea Farm 1 a další podobné farmy také poskytnou příležitost k vytvoření pracovních míst prostřednictvím chovu a výroby produktů z mořských řas.

„Mořské řasy by mohly být klíčovým nástrojem při odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry, přesto se v současné době v Evropě pěstují v relativně malém měřítku,“ uvedli autoři projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...