V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vydaly tento týden společnou zprávu. Ta varovala, že vzorky dvou druhů bakterií odebraných od lidí i zemědělských zvířat byly velmi často odolné vůči celé řadě běžně používaných antibiotik. Důležité je, že tato odolnost se dotýká i antibiotik, která jsou základem moderní léčby.

Jedná o bakterie Salmonella a Campylobacter. Obě způsobují poměrně vážné zažívací nemoci, salmonelózu a kampylobakteriózu, které jsou zodpovědné jen v Česku za desítky tisíc nemocných ročně. Obecně platí, že právě tyto bakterie jsou dvě hlavní příčiny onemocnění z potravin. U obou může dojít i k závažnému průběhu, jenž se léčí hlavně pomocí antibiotik. Vzorky z let 2023–2024, o nichž evropské úřady informovaly, byly odolné vůči běžně používaným antibiotikům, včetně ampicilinu, tetracyklinu a sulfonamidů.

To by nebylo ještě tak špatné, protože lékaři mají (respektive měli) k dispozici i jiná antibiotika, která jsou účinná a široce využitelná. Tím hlavním je ciprofloxacin – bohužel právě na něj si jak lidé, tak i drůbež podle expertízy rovněž budují větší rezistenci. Vzhledem k úrovni této odolnosti už podle evropských úřadů nejde ciprofloxacin ani další podobná antibiotika používat k léčbě kampylobakteriózy u lidí.

Problém s E. coli

Zpráva také uvádí, že u zemědělských zvířat roste výskyt bakterie Escherichia coli (E. coli), která produkuje enzym karbapenemáza.

To je podle vědců zvlášť znepokojivé, protože právě tyto enzymy způsobují odolnost těchto bakterií na antibiotika jménem karbapenemy. Ta se vůbec nesmí používat ve veterinární medicíně, ale jsou poslední možností při léčbě závažných infekcí u lidí.

Pokud by se tato vlastnost šířila dál, představovalo by to závažný problém pro zdravotnické systémy po celém světě.

Dobré zprávy

Tato zpráva má ale i několik pozitivních závěrů. Ukazuje totiž, že několik evropských zemí zaznamenalo, že u tamních vzorků salmonely (jak u lidí, tak u zvířat) došlo k poklesu odolnosti vůči některým antibiotikům.

Mírně pozitivní zprávou je také fakt, že se u bakterií tyto odolnosti nehromadí: jen málo bakterií si totiž naštěstí vytvořilo rezistenci vůči více druhům antibiotik současně.

Úředníci ECDC uvedli, že jejich zpráva zdůrazňuje význam rozumného používání antibiotik v lidské i veterinární medicíně a při produkci potravin. Přesto by se měla situace u zvířat podle zprávy intenzivně sledovat, aby se odhalily případné rychlejší nebo nebezpečnější změny u bakterií.

Proč je to důležité

„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti. Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky. Jak zásadní může problém být pro každého z nás? Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat,“ varuje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.

Každý den podle ní zažije přibližně sedm procent pacientů v evropských nemocnicích alespoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí. Z toho třetina těchto infekcí je způsobena právě bakteriemi rezistentními vůči důležitým antibiotikům, což omezuje možnosti léčby infekcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...