Nová vakcína pomůže s ochranou koal před chlamydiemi

Po deseti letech vývoje dokončili australští vědci očkování, které může zachránit koaly před nemocí, která decimuje jejich populaci.

„Zabíjí koaly, protože ti onemocní tak silně, že nemohou lézt po stromech, aby si obstarávali potravu, nebo utéct před dravci – a samičky se navíc mohou stát neplodnými,“ popisují vědci nebezpečí chlamydií pro tyto australské vačnatce.

Před dvěma roky začal pilotní program, při němž se začaly pokusně očkovat koaly ve volné přírodě, aby vědci zjistili, jestli vakcína zabírá nejen v laboratorních podmínkách. Ukázalo se, že funguje.

  • Chlamydie jsou nepohyblivé bakterie, které parazitují uvnitř buněk. Někdy žijí ve svých hostitelích, aniž by způsobily potíže, proto se předpokládá, že jejich hostitelé jsou v podstatě přirozenými rezervoáry. Patří však také mezi původce onemocnění lidí i zvířat – chlamydiózy.

A tak vědci z University of the Sunshine Coast (UniSC), kteří vývojem strávili více než deset let života, dostali tuto látku do volného prodeje. Tento týden ji totiž schválil australský regulátor veterinárních přípravků. Ochránci přírody tak mohou začít zvířata chránit ve vybraných populacích, jimž nemoc hrozí nejvíc. Nyní bude důležitá právě rychlost. „Některé kolonie, kde se nakazí až sedmdesát procent zvířat, se každým dnem přibližují vyhynutí,“ varují experti z univerzity.

Schválení je proto důležitým krokem: vědci doufají, že získají financování pro distribuci vakcíny do nemocnic pro divoká zvířata, veterinárních klinik i pro koaly v přírodě. Až doposud totiž pro nemocné koaly neexistovalo mnoho cest, jak nákazu zvládnout: koalám nakaženým chlamydiemi se obvykle podávají antibiotika, ale ta ničí střevní bakterie, jež jim umožňují trávit eukalyptové listy – jejich hlavní zdroj potravy – a mohou vést k hladu.

Ohrožené koaly

Koaly čelí v posledních desetiletích rostoucím hrozbám pro své divoké populace ve velké části východní Austrálie, a to z důvodů, jako je odlesňování, přírodní katastrofy, divoká zvěř a urbanizace. Zásadním problémem jsou i lesní požáry, jimž pomalí tvorové nedokáží uniknout.

Největším zabijákem jsou ale chlamydie, ty jsou příčinou až poloviny jejich úmrtí a zabíjí ročně tisíce koal. Některé pesimistické odhady varují, že v přírodě už zbývá jenom asi 50 tisíc těchto zvířat. Protože jsou jejich populace rozbité na menší skupinky, může se snadno stát, že některé z nich vyhynou už do konce století.

„Vakcína snižuje pravděpodobnost výskytu příznaků chlamydií u koal v reprodukčním věku a snižuje úmrtnost na tuto nemoc u volně žijících populací nejméně o 65 procent,“ uvedli autoři.

Vědci koaly očkují za použití pasti, kterou vybudují kolem kmene stromu, na kterém se zrovna zvíře nachází. Po anestezii ho naočkují a pak ho 24 hodin drží pod kontrolou. Zvíře je nakonec vypuštěno do volné přírody a označeno růžovou tečkou, aby se zamezilo opakovanému očkování jednoho zvířete.

Očkování zvířat žijících ve volné přírodě je stále dosti vzácné. V minulosti vědci naočkovali například tuleně na Havajských ostrovech a v Brazílii dostaly očkování proti chřipce opice lvíčci zlatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...