Už žádné regulace uhlíkových emisí z elektráren vládou, rozhodl americký nejvyšší soud

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám. Zakročila totiž proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě zásadního environmentálního zákona ze 60. let. Podle amerických médií tento verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena.

Soud poměrem šesti hlasů ku třem rozhodl, že přelomový „zákon o čistém vzduchu“ z roku 1963 neumožňuje federální Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) vydávat zásadní pravidla týkající se emisí oxidu uhličitého z amerických elektráren. Většinové stanovisko sepsal předseda nejvyššího soudu John Roberts, k němuž se připojila pětice konzervativních členů – včetně tří jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem.

Kromě svých důsledků je verdikt mimořádný i tím, že pramení ze sporu, jehož jádrem je opatření, které aktuálně není v platnosti. Tím je vyhláška EPA zavedená za prezidentství Trumpova předchůdce Baracka Obamy, která by vyžadovala snížení emisí z výroby elektřiny. Obamův plán na bázi obchodování s emisemi nikdy nevstoupil v platnost, protože nejvyšší soud ho zablokoval už v roce 2016 – za Trumpa pak byl úplně odvolán. Po dalším střídání v Bílém domě se čekalo jeho oživení, Bidenova vláda ale zatím s novou verzí nepřišla.

  • Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency zkráceně EPA či USEPA) je agentura, spadající pod Federální vládu Spojených států amerických, pověřená ochranou lidského zdraví a životního prostředí; vzduchu, vody a země.
  • EPA začala fungovat 2. prosince 1970, po založení prezidentem USA Richardem Nixonem. V současnosti má asi 14 tisíc zaměstnanců, 10 regionálních poboček a 27 laboratoří.

Přesto se nejvyšší soud rozhodl věcí dál zabývat. Přiklonil se přitom k argumentaci žaloby několika států s republikánským vedením, podle nichž by o emisních limitech a dalších regulacích měl rozhodovat Kongres. Republikáni se společně se zástupci uhelného průmyslu loni opět obrátili na nejvyšší soudní instanci, patrně ve snaze zabránit vzkříšení politiky z Obamovy éry, napsal web veřejnoprávního rozhlasu NPR.

Agentura by neměla měnit limity

Soud ve čtvrtek vyhlásil, že EPA „by neměla utíkat od své zodpovědnosti vytvářením nových limitů, které prostý text zákona nevyžaduje“. Podle Robertse a dalších pěti soudců byl náhled Obamovy administrativy na pravomoci EPA, vtělený do tehdejšího emisního plánu, „bezprecedentní“.

Zastropování emisí oxidu uhličitého s cílem vyvolat odklon od uhelné energetiky je možná rozumným řešením, píše Roberts, ovšem „rozhodnutí takového rozsahu a významu“ může prý učinit pouze Kongres nebo úřad s jasným mandátem od zákonodárného sboru. Verdikt přitom ponechává prostor pro některé méně ambiciózní regulace, píše deník The New York Times (NYT).

Podle soudkyně Eleny Kaganové, která formulovala nesouhlasné stanovisko trojice liberálů, většinové rozhodnutí zbavuje EPA schopnosti reagovat na „nejnaléhavější ekologickou výzvu naší doby“.

„Soud se pasuje, namísto Kongresu nebo specializované agentury, do role toho, kdo rozhoduje o klimatické politice. Neumím si představit mnoho strašidelnějších věcí,“ napsala Kaganová. Odkazovala tím zřejmě i na skutečnost, že Kongres ve věci boje proti změnám klimatu není v posledních letech příliš aktivní.

Systémový problém pro USA

List NYT uvádí, že verdikt by svými důsledky mohl zasáhnout mnohem více než jenom environmentální politiku USA. Nový rozsudek je ukázkou „doktríny významných otázek“, kterou aktuální soudní většina začíná prosazovat a která požaduje pro jakékoli zásadní opatření federálních úřadů jasnou autorizaci ze strany Kongresu.

Tento přístup „by mohl přinést problémy i dalším agenturám, které by se snažily za použití existujících norem regulovat novými způsoby nebo reagovat na nové výzvy,“ píše web Politico.

Pokud jde o snahy Bidenovy vlády bojovat proti klimatickým změnám, ty dostávají další ránu poté, co se administrativě nepodařilo nejvýznamnější plány prosadit v Kongresu. Biden deklaroval cíl snížit do konce desetiletí emise skleníkových plynů v USA o polovinu, po aktuálním rozsudku už by ale splnění tohoto cíle podle NYT mohlo být „matematicky nemožné“.

Bílý dům na rozhodnutí soudu reagoval prohlášením, že právníci prezidentské kanceláře ho prostudují a vláda najde způsoby, jak postupovat na základě federálního práva. Nový plán týkající se regulace emisí elektráren se podle amerických médií čeká do konce roku.

NPR ve své analýze kauzy z konce února podotkl, že koncept nastolený Obamovou vládou fungoval. „Dokonce fungoval tak dobře, že i poté, co byl Obamův plán o čisté energii dočasně zablokován nejvyšším soudem a zrušen Trumpovou administrativou, tržní síly pokračovaly po dané trajektorii,“ uvádí veřejnoprávní rozhlasová společnost. Tvrzení dokládá pozorováním ekologické organizace Sierra Club, podle níž USA už v roce 2019 dosáhly snížení emisí prosazovaného Obamovou vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...