Úspěchy SpaceX mění evropskou kosmonautiku. Unie bude masivně investovat, aby udržela krok

Evropská unie chce investovat více peněz do vesmírných letů, satelitní komunikace a průzkumných misí, aby dokázala držet krok s kosmickými programy Spojených států a stále ctižádostivější Číny. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil unijní komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

V uplynulých desetiletích Evropa usilovala o nezávislost na USA či Rusku v přístupu do vesmíru, což se jí s rodinou raket Ariane a vlastní satelitní navigací Galileo podařilo. Poslední úspěchy americké soukromé společnosti SpaceX, která v dlouhodobém horizontu usiluje o kolonizaci Marsu a která své vize staví na opakované využitelnosti raketových nosičů, a také smělé plány Číny teď ale nutí Evropu, aby v kosmických misích nezaostávala.

„Vesmír je jednou ze silných stránek Evropy,“ řekl Breton. Poprvé bude podle něj unijní rozpočet využit k podpoře nových technologií pro raketové lety, a to včetně opakovaně použitelných nosičů.

Velké evropské plány

EU se chystá podepsat se společností Arianespace dohodu o objemu jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard Kč). Součástí kontraktu budou zaručené objednávky, které poskytnou předvídatelnost spolu s prostorem pro inovace.

„Společnost SpaceX změnila definici standardu pro lety raket, takže Ariane 6 je nezbytným krokem, nikoli konečným cílem. Musíme už teď přemýšlet o Ariane 7,“ řekl Breton.

Ariane 6 je raketa vyvíjená Evropskou kosmickou agenturou (ESA), první testovací let je plánován zřejmě na příští rok. Ariane 6 má výrazně snížit náklady letů a zároveň zvýšit dopravní kapacitu ESA. O Bretonem zmíněné Ariane 7, možném nástupci stále ještě připravované Ariane 6, se dosud oficiálně nemluvilo, v uplynulých letech se ale v médiích spekulovalo o evropském záměru více se soustředit na opětovné využívání částí nosiče po vzoru SpaceX.

Budoucnost evropské kosmonautiky

Breton by chtěl, aby Evropská komise (EK) pro nadcházející rozpočet vyčlenila na vesmírné projekty 16 miliard eur (428 miliard Kč). Sám chce navrhnout evropský vesmírný fond s objemem jedné miliardy eur, který by sloužil k podpoře začínajících a nadějných společností. Pro systém Galileo chce Breton uspíšit vývoj nových družic, které budou poskytovat přesnější údaje a budou mezi sebou více spolupracovat.

Usiluje také o nový satelitní systém, který by zajistil všem Evropanům přístup k vysokorychlostnímu internetu. Takovou satelitní konstelaci pro globální internetové připojení pod názvem Starlink už buduje SpaceX, který chce brzy spustit komerční službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...