USA čekají silnou sezonu hurikánů, zatímco klíčové agentury čelí škrtům a útokům

Americká federální agentura zveřejnila oficiální předpověď letošní hurikánové sezony. Ta může být ničivější, než je průměr. Spojené státy budou bouřlivé období zvládat v době, kdy organizace, které mají hurikány řešit, čelí propouštění a nejistotě.

Hurikánová sezona, která v severní Americe začne už na začátku června, by měla být podle předpovědí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nadprůměrná. Experti předpovídají třicetiprocentní pravděpodobnost téměř normální sezony, šedesátiprocentní pravděpodobnost nadnormální sezony a pouze desetiprocentní pravděpodobnost sezóny podnormální.

Agentura předpovídá, že mezi 1. červnem a 1. listopadem, kdy sezona hurikánů končí, dojde na třináct až devatenáct pojmenovaných bouří. Z nich se šest až deset stane hurikány, z toho bude tři až pět silných (kategorie 3, 4 nebo 5). Důvěra NOAA v tato čísla je letos sedmdesát procent.

NOAA vybrala jména pro hurikány roku 2025
Zdroj: NOAA

„NOAA a Národní meteorologická služba využívají nejmodernější modely počasí a špičkové systémy sledování hurikánů, aby Američanům poskytly předpovědi a varování před bouřkami v reálném čase,“ komentoval předpověď ministr obchodu Howard Lutnick. „Díky těmto modelům a předpovědním nástrojům jsme nikdy nebyli na hurikánovou sezonu připraveni lépe,“ stojí v prohlášení NOAA.

„Jak jsme byli svědky v loňském roce, kdy hurikány Helene a Debby způsobily značné záplavy ve vnitrozemí, dopady hurikánů mohou sahat daleko za hranice pobřežních obcí,“ řekla úřadující správkyně NOAA Laura Grimmová. „NOAA má zásadní význam pro poskytování včasných a přesných předpovědí a varování a poskytuje vědecké znalosti potřebné k záchraně životů a majetku.“ 

Nepříznivé vyhlídky

Hurikány se stávají obecně silnějšími s postupující změnou klimatu a vyššími teplotami vody, z níž tropické bouře berou svou energii. Letos tomu nahrává několik další faktorů. Podle NOAA především předpovědi slabého střihu větru a potenciální vyšší aktivity západoafrického monzunu, který je hlavním výchozím bodem atlantických hurikánů. Všechny tyto prvky mají tendenci podporovat vznik tropických bouří. 

V letošní hurikánové sezoně je také možný posun západoafrického monzunu směrem na sever, což vytváří tropické vlny, které jsou zdrojem těch nejsilnějších a nejdéle trvajících atlantických bouří.

„Za třicet let mého působení v Národní meteorologické službě jsme nikdy neměli k dispozici pokročilejší modely a varovné systémy pro sledování počasí,“ řekl ředitel Národní meteorologické služby (NWS) Ken Graham. „Tato předpověď je výzvou k akci: buďte připraveni. Podnikněte nyní aktivní kroky k vytvoření plánu a shromáždění zásob, abyste byli připraveni dříve, než bouřka začne hrozit.“

Vláda propustila i klíčové specialisty

Vedení NOAA sice popisuje, že je agentura připravená, ale američtí novináři upozorňují na řadu jejích problémů. Vzhledem k tomu, že některé předpovědní kanceláře zastavily noční zaměstnávání, Národní meteorologická služba se snaží interně přeřadit zaměstnance a obsadit více než 150 pracovních míst, aby pokryla kritické nedostatky.

Také tento úřad zasáhlo snižování stavů a hledání úspor, která Trumpova administrativa řadě federálních agentur nařídila. Už na začátku dubna přišlo o práci několik stovek zaměstnanců, včetně těch, kteří se podílejí na předpovídání hurikánů, povodní, tornád a lavin.

Experti, kteří pomáhají předpovídat hurikány, byli mezi prvními, kdo byli propuštěni v rámci prvního kola rušení míst v Národním úřadu pro oceán a atmosféru. Podle stanice NPR jsou mezi stovkami propuštěných v NOAA i klíčoví a v principu nenahraditelní specialisté, kteří létají s letadly do hurikánů, a také vědci, již vyvíjejí počítačové předpovědi.

Podle stanice NBC v polovině května agentura nedokázala obsadit několik vedoucích pozic, včetně několika klíčových regionálních centrál v oblastech, kde hurikány hrozí. Osm ze 122 regionálních kanceláří například kvůli nedostatku zaměstnanců nemůže pokrývat noční služby.

„Tohle se ještě nikdy nestalo. Vždycky jsme byli agentura, která poskytovala americké veřejnosti služby 24 hodin denně,“ uvedl pro NBC Tom Fahy, legislativní ředitel organizace zaměstnanců NWS.

„Riziko je extrémně vysoké – pokud budou takové škrty v Národní meteorologické službě pokračovat, lidé budou umírat,“ tvrdí. NWS připustila, že dočasně provádí změny v úrovni poskytovaných služeb a v personálním obsazení, ale uvedla, že nadále plní své poslání a předpovědi jsou i nadále přesné.

FEMA pod palbou z Washingtonu

Dopady hurikánů řeší Federální agentura pro krizové řízení (FEMA). Má za úkol pomáhat lidem připravovat se na katastrofy, reagovat na ně a obnovovat poškozené oblasti.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce ale i tato agentura čelí značné nejistotě. Už na konci ledna Trump prohlásil, že agentura „je katastrofa“ a doporučí její zrušení. Řekl to při cestě po Severní Karolíně, kde si tehdy prohlédl škody po hurikánu, jenž se státem prohnal v září a zabil přes dvě stě lidí. Trump řekl, že by byl raději, kdyby jednotlivé americké státy dostaly federální peníze na to, aby se s katastrofami vypořádaly samy, než aby se spoléhaly na agenturu.

Na zrušení FEMA sice zatím nedošlo, ale letošní škrty ji připravily asi o dvacet až třicet procent zaměstnanců. Nedávná analýza přitom hovořila o tom, že agentuře chybí 35 procent zaměstnanců, které by potřebovala. Zaměstnanci, kteří zůstali, mají méně příprav a školení na situace, které vyžadují úzkou koordinaci řady složek a tisíců lidí.

CNN informovala o tom, že cvičení se státními partnery se letos vůbec neuskutečnila. Zároveň od nástupu Trumpa do úřadu prudce poklesla morálka agentury, uvedlo pro CNN více než deset úředníků FEMA, protože zaměstnanci snášejí veřejné útoky ze strany představitelů administrativy, testy na detektoru lži, jejichž cílem je zabránit únikům informací do médií, a hrozby dalšího razantního snižování počtu pracovních míst.

Úřadující šéf FEMA Cameron Hamilton byl propuštěn na začátku května poté, co v Kongresu vypověděl, že zrušení agentury „není v nejlepším zájmu amerického lidu“. Jeho nástupce David Richardson nemá žádné zkušenosti s řízením přírodních katastrof a na soukromých schůzkách v polovině května přiznal, že agentura zatím nemá plně vytvořený plán reakce na hurikány, uvedl deník Wall Street Journal.

„Vzhledem k tomu, že se FEMA transformuje na menší subjekt, není záměr pro letošní hurikánovou sezonu dobře připraven,“ varoval interní posudek, který získala stanice CNN. „FEMA tedy není připravena.“

Změny v agentuře odpovídají tomu, co před americkými prezidentskými volbami zveřejnil Projekt 2025, s nímž se Donald Trump sice odmítl ztotožnit a tvrdil, že s ním nemá nic společného, ale později řadu z jeho autorů zaměstnal v důležitých rolích své administrativy. Podle kritiků těchto změn nejsou státy schopné nahradit roky vypracovávané a odzkoušené postupy FEMA, chybí jim k tomu finance, ale zejména lidské zdroje a zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 21 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 4 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...